Stavba Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka se přiblížila skutečnosti. Zatímco málokdo z obyvatel Budějovic věří, že se Rejnok opravdu postaví, radní města odsouhlasili, že vydají kladné stanovisko k územnímu rozhodnutí.

Na svém středečním zasedání  diskutovali o stavbě 
s jejím realizačním týmem. Na jednání přiletěla z Londýna i hlavní architektka Eva Jiřičná, která projekt převzala po svém příteli, zesnulém architektu Janu Kaplickém.

„Město České Budějovice schválilo vypořádání připomínek. Našli jsme shodu," sdělil českobudějovický primátor Juraj Thoma.

Radní řešili zejména dopravní napojení objektu v areálu bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech. „Až budou dořešeny dvě křižovatky, napojení areálu směrem na Husovu třídu a na ulici Evžena Rošického, město vydá kladné stanovisko pro územní rozhodnutí," informoval Thoma. Pokud projektanti stihnou tyto dvě připomínky zapracovat, vydá ho rada na svém příštím zasedání.

Tajemný investor

Podle předsedy Jihočeské Společnosti přátel hudby (JSPH) Antonína Kazila, jež o výstavbu koncertního centra několik let usiluje, by územní rozhodnutí měli získat asi v březnu, první koncert by měl Rejnok zažít v roce 2015.

Stavba si vyžádá dvě miliardy korun. Kdo je zaplatí, však JSPH stále tají. „Nebude to žádná společnost z východu, ani jaderná," řekl Kazil 
a odmítl tak spekulace, že by to mohl být ČEZ, ruská společnost TVEL, jež je výrobcem jaderného paliva pro Temelín  nebo konsorcium Mir, které se uchází o dostavbu Temelína.

V Koncertním a kongresovém centru  Antonína Dvořák mají být dva sály zhruba pro 1000 a 400 lidí. Počítá se i s komerčními prostory. Na setkání budějovických radních se zástupci investora se diskutovalo také o galeriích, výstavních plochách či baletním sále.

„Jsem velmi rád, že v našem městě vzniká stavba pro kulturní akce tohoto významu," vyjádřil podporu koncertnímu centru ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták. S Antonínem Kazilem, předsedou Jihočeské společnosti přátel hudby, která stavbu připravuje, řešil Šesták i možnosti uvádět v Rejnokovi divadelní představení. „Jednáme s panem Kazilem o tom, aby byl menší sál, který je pro 440 lidí, připraven i pro operní a baletní představení," řekl Šesták.

Pro tato představení  totiž Budějovice nemají zcela vhodné prostory. Divadelní sál v DK Metropol podle Šestáka nemá patřičné zázemí a akustiku, stará budova divadla je malá. Proto by Šesták uvítal i vznik nového baletního sálu v Rejnokovi. „Mohla by v něm najít komerční využití například i baletní školička. Máme 70 dětí a víc jich přijmout nemůžeme z kapacitních důvodů. Přitom zájem je obrovský, dalších sto míst bychom určitě obsadili," dodal Šesták.

Zázemí pro velký orchestr

Také zázemí pro velký orchestr v Budějovicích chybí. Koncertní síň Otakara Jeremiáše s kapacitou 218 míst, v níž sídlí Jihočeská komorní filharmonie (JKF), je maximálně vytížena. „Líbil by se mi větší moderní sál ve městě, ale vznik koncertního centra je zásadní věc a je to otázka k širší diskuzi," domnívá se ředitel JKF Vlastimil Ochman.

Sál v DK Metropol, který má 550 míst, se filharmonikům naplnit daří, jak ale dodal Ochman, ne permanentně.  Se vznikem nového obřího kulturního stánku by se pak podle mnohých nabízela možnost založení velké Jihočeské filharmonie.

Primátor města Juraj Thoma zdůraznil, že město se na stavbě nebude finančně podílet. „Budeme chtít znát investora a budeme požadovat záruky," upozornil Thoma s tím, že město bude postupovat podobně jako u nestandardní stavby autobusového nádraží na střeše OC Mercury.