Zatímco návrat stromů se momentálně nechystá, tak kluziště by se po několikaleté pauze mohlo pod Samsonem opět objevit. V pondělí rada města tento záměr schválila a odstartovala výběr dodavatele. „Kluziště bude veřejnosti k dispozici zdarma," říká k plánu radnice náměstek primátora František Konečný a připojuje, že ledová plocha by měla být instalována od 27. listopadu do 28. prosince.

Kluziště bylo na náměstí provozováno v letech 2008 2009, bruslilo se i večer za umělého osvětlení a specializovaná firma nabízela i zapůjčení bruslí. Ale pak se zastupitelstvu zdály náklady přes jeden milion korun ročně příliš vysoké a pokračování atrakce nepodpořilo.

Na ploše hlavního budějovického náměstí bývaly podle znalce místní historie Jana Schinka i jiné atrakce. „Několikrát se tu objevily lunaparky. Přímo před hotelem Slunce byla instalována obří horská dráha. Na náměstí bylo i několik menších cirkusů včetně toho blešího," připomíná Jan Schinko. 

Zeleň nebudeStromy, které kolem kašny rostly například ve 20. letech minulého století, se k Samsonovi nevrátí. „Momentálně o žádné výsadbě neuvažujeme," říká náměstek primátora František Konečný.¨

Kluziště ke kašně vrátí, stromy ale ne

Nejrůznější proměny by se mohly týkat náměstí Přemysla Otakara II., pokud by se dal volný průchod všem nápadům, které se středu Českých Budějovic týkají.

Letos v adventu by se mělo na náměstí vrátit veřejné bruslení zdarma na kluzišti před radnicí. S největší pravděpodobností se ale v dohledné době ke kašně třeba nevrátí menší stromy, které jsou zachycené například na fotografiích z přelomu 19. a 20. století. A čas od času se vynoří nápad na znovuvysazení takové zeleně. „Momentálně se o žádné výsadbě neuvažuje," říká náměstek primátora František Konečný a dodává, že zásadně proti takovému kroku jsou památkáři.

V radě města nedávno také neuspěl nápad umístit i do středu plochy náměstí kavárny nebo jiné odpočinkové atrakce. Podle náměstka primátora Jaromíra Talíře se na zamítavém stanovisku shodla většina vedení města. Hlavně kvůli zabrání volného prostoru a také kvůli technickým komplikacím. Debaty o možných změnách na náměstí ovšem veřejnost sleduje a nejen debaty. Svědčí o tom i neuvěřitelný počet návštěvníků kašny za bedněním v rámci projektu Vnímání. Podle kurátora výstavy Michala Škody z Domu umění za necelé tři týdny navštívilo výstavu i čtyři doprovodné diskuzní večery celkem 36 014 lidí. Vyloženě negativních ohlasů pak v galerii a při besedách zaznamenali organizátoři projektu 253. Ohlasy čtenářů na stránkách Deníku ale byly k projektu spíše odmítavé a velká část veřejnosti byla k projektu značně kritická.

Na náměstí byli provazolezci i horská dráhaZásadní změny na vzhledu plochy náměstí jsou čtyři hlavní. Odstranění masných a chlebových krámů v 15. století, odstranění pranýře a postavení kašny se Samsonem v 18. století, zřízení chodníků u příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa v roce 1895 a výměna hrbolaté dlažby v letech 1938 a 1939 za keramické špalíky, přičemž byly odstraněny stromy kolem kašny.

Na náměstí se v minulosti dělo leccos. Popravovalo se a pranýřovalo. Původním záměrem technického zakladatele města rytíře Hirza a finančního zakladatele Přemysla Otakara II. byl rynek sloužící k obchodu prostřednictvím trhů, ke shromažďování obyvatel k vybubnovávání různých nařízení a k distribuci veřejných věcí.

Před radnicí se za 1. republiky vztyčila socha Augusta Zátky, za budování socialismu jezdecká socha Jana Žižky.

Na ploše náměstí se několikrát objevily lunaparky (přímo před Sluncem byla instalována obří horská dráha), provazolezci, kolotoče, občas někdo sjížděl na laně s ochozu Černé věže, promítaly se filmy (plátno bylo na Staré poště).

Lunaparky a několik menších cirkusů (včetně blešího) poškozovaly keramickou dlažbu, mimo jiné i proto na náměstí zanikly. Tradicí jsou vánoční stromy.

Kluziště na náměstí je akce novodobá. Dříve totiž v zimě pořádně mrzlo, Malše a slepé rameno byly plné bruslařů.

Náměstí jedinečně ovládá vertikála Samsona. Kašna stojí na malém kopečku, který je právě akorát vysoký. Kdyby byl nižší, kašna zapadne, bude jaksi utopená, kdyby vyšší, bude to do kopce. Je to na diskusi, podle mě by na ploše náměstí nic stabilního stát nemělo. V žádném případě ne na Janákově čtverci.

Známý architekt Pavel Janák je autorem pohledového čtverce o straně 90 metrů. Když se na tom čtverci něco postaví, je to, jako kdybychom ještě chtěli dotvořit Černou věž, něco na ní přistavět a nějak ji okrášlit. Netýká se to krátkodobých akcí (trhy, obchod, koncerty, slavnosti), k čemuž je náměstí (po staru rynek) určeno už od založení města.
JAN SCHINKO