Výtvarníci malovali pro trolejbus

Pracují na ní už rok a půl. „Ve druhé polovině září jsme pořádali několikadenní akci, které se účastnili akademičtí malíři Jiří Bouda, Herbert Kisza, výtvarnice Stanislava Koblihová a předseda Asociace jihočeských výtvarníků Vít Pavlík, který měl navíc celý projekt na starosti. Obrazy, které zde vytvořili, věnovali do dražby, jejíž výtěžek použijeme na realizaci projektu," uvedl Jiří Kovář. Dražba se uskuteční nejpozději do jara příštího roku.
Významnou finanční podporu však podle něj očekávají od místních zastupitelů. Na posledním jednání, které se konalo minulý týden, však zastupitelé bod o poskytnutí finanční podpory na výstavbu repliky historického trolejbusu odložili. „Bude se o tom jednat na prvním zastupitelstvu po volbách. Nechtějí zatěžovat nové zastupitelstvo na úkor starých závazků," doplnil Jiří Kovář.
Jen na sestrojení trolejbusu bude třeba zhruba milion korun. Nejspíš další dva miliony budou zapotřebí na vybudování pět set metrů dlouhé ukázkové trasy se třemi zastávkami v aleji podél ulice Československých legií. Zastávky by měly být – nádraží – radnice – muzeum. Sestrojení trolejbusu podporují příznivci i prostřednictvím oficiálně vyhlášené sbírky.

Na výstavbu repliky přidají i sousedé
Vzhledem k tomu, že zmíněný trolejbus si v roce 1907 pořídilo město Gmünd, přislíbil podle Jiřího Kováře podporu projektu i jeho starosta. Trolejbus tehdy spojoval historické centrum Gmünd-Stadtplatz se vzdáleným nádražím Gmünd-Bahnhof – dnešním nádražím v Českých Velenicích. Jeho provoz vydržel do roku 1916.
Po ukončení 1. světové války byl pak zdejší trolejbus historicky prvním, který se v minulosti vyskytoval na území tehdejšího Československa. Vizí společnosti GaMu je, aby mohl připomínat historii na obou stranách hranic a stát se tak evropskou raritou v rámci vývoje hromadné dopravy.
V současné době má společnost dokončené technické plány, které vycházejí z dochovaných archivních fotografií a materiálů z Muzea Mercedes ve Stuttgartu a z Technického muzea ve Vídni. Zbývá jen spustit výrobu.

Součástky budou z Čech i z Číny
„Na ní se budou podílet firmy od Plzně až do Hrozenkova. Například v Hrozenkově je tradiční rodinná firma, která se dlouhodobě zabývá loukoťovými koly. Máme tam už koupené patnáct let staré jilmové dřevo, které použijí na kola a karoserii. Ve Vejprtech se bude zkoušet vozíček, v Českých Budějovicích budou dělat trolejové konzole, ve Strakonicích budeme řešit detaily, v Benešově izolátory, v Českých Velenicích nosnou konstrukci, nápravy budou dělat asi v Ostravě. Nejvzdálenější účastník je v Číně. Tam budeme kupovat speciální elektromotory do kol, aby mohl trolejbus fungovat na ukázkové trati," vysvětlil Jiří Kovář.
Trolejové vedení bude pouze jako maketa. Zdrojem budou akumulační baterie, aby trolejbus mohl případně přejet i do Gmündu a tam nějakou dobu být vystavený.

Stanislava Koblihová