Dále čtěte
PÁTEKDagmar Škodová Parmová je první ženou, která se v aktuální volbě uchází o post rektorky. Ze svého působení ve funkci prorektorky pro zahraniční vztahy má pocit dobře odvedené práce.
SOBOTALubomír Pána je ve volbě rektora Jihočeské univerzity první osobností mimo její prostředí. V současnosti řídí Vysokou školu evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích a Příbrami.

Proč byste se nepustil do případné páté volby?

Pokud bych nebyl zvolen nyní, domnívám se, že nemá smysl kandidovat znovu. Když nebudu pro senátory jednou vhodnou osobou ke zvolení, proč se pokoušet o nějaký reparát?

Dobře. Nominován jste však byl i ve všech třech předchozích volbách. Proč jste kandidaturu přijal až napočtvrté?

Za prvé vidím, že situace už je neúnosná. Proto nejde jen kritizovat zvnějšku, ale naopak přijmout i určitou akademickou odpovědnost. Za druhé, když na mě jiní ukazují, může být možnost nabídnout sám sebe možným řešením. Dále jsem pak nechtěl kandidovat proti Liboru Grubhofferovi (současný rektor Jihočeské univerzity kandidoval ve všech třech předchozích volbách pozn. autorů). Teprve když on odmítl se do čtvrté volby zapojit, tak jsem kandidaturu přijal.

Proč byste nesoupeřil s Liborem Grubhofferem?

Považoval jsem za logické, že by měl na svoji práci navázat a ve funkci rektora tak pokračovat i ve druhém volebním období. Jsem přesvědčen, že by byl dobrým rektorem, stejně jako jím byl v prvním období.

Většinu senátorů však současný rektor k prodloužení svého mandátu přesvědčit nedokázal. S jakými pocity jste tak sledoval předchozí tři volby?

Situaci jsem zpočátku nepociťoval vůbec jako vyostřenou. To se ale postupně měnilo a když nový rektor nevzešel ani ze třetí volby, řekl jsem si, že už jde o průšvih. Je jasné, že univerzita je rozštěpená a hodně lidí má s osobou současného rektora problém.

Ale ani se nenašel žádný protikandidát, který by dokázal většinu hlasů získat.

To je zarážející. Alternativních kandidátů, navíc různého typu, totiž bylo několik. Takzvané bílé lístky, kdy se senátoři nerozhodli pro žádného z kandidátů, se tak staly fenoménem.

Pěstuje kaktusy a lepí modely
Na teologické fakultě Tomáš Machula působí od roku 2000, funkci děkana zastává osm let. Ve své kanceláři má vystavený model letadla a společnost mu dělají kaktusy. Dohromady tak vystihují přesně jeho záliby. Ve volném čase pak rád čte a věnuje se rodině, je ženatý a má tři děti. Dvě plnoleté dcery (18 a 19 let) doplňuje třináctiletý syn. Na fakultě se kromě jejímu šéfování věnuje filosofii, v historické oblasti středověké a v systematické pak filozofii člověka a etice.


Byl byste zklamaný, pokud byste ve volbě neuspěl?

V žádném případě. Na univerzitu jsem nikdy nešel s tím, abych se jednou stal rektorem. Situaci vnímám navíc tak, že rektor je jedním z mnoha lidí, který se na nějaký čas stane šéfem, ale pak se zase vrátí mezi ty mnohé.

Cítíte podporu napříč akademickou obcí?

Verbálně mi podporu vyjádřili někteří děkanové. Ale uvědomuji si, že se vše nakonec může vyvinout různě.

Zvolení rektorem byste vnímal jako určitý kariérní posun?

Neřekl bych. Jak jsem zmínil, nikdy jsem o funkci rektora nepřemýšlel. Když byli ve hře jiní, řekněme rozumní kandidáti, neměl jsem rozhodně ambice se o funkci ucházet. Teprve, když situace dozrála do patového stavu a lidé se na mě obraceli, zda bych to nechtěl zkusit, tak jsem si řekl, že do toho půjdu. Být rektorem ale skutečně není mým cílem, jedná se spíše o určitý pocit odpovědnosti.

Neloučilo by se vám těžko z teologickou fakultou, kde zastáváte osmým rokem pozici děkana?

Tím, že jsem v posledním roce druhého volebního období a znovu už nemohu být zvolen, tak se moje děkanství chýlí ke konci přirozeným způsobem. Kandidatura na rektora s tím tedy vlastně vůbec nesouvisí. Navíc, zvolení rektorem by neznamenalo odchod z fakulty, takže jaképak loučení.

Kdy vyprší vaše současné volební období?

Na konci měsíce září.

Neměl byste najednou problém s předáním funkce?

Nedodělaných věcí je nyní málo. Jedná se spíše o záležitosti technického rázu, které by mohl převzít někdo jiný. O zajištění návaznosti tak nemám strach. Pouze by výměna přišla dříve. Pokud bych ovšem byl zvolen, v tom nechci vůbec předbíhat.

Máte představu o svém možném nástupci?

Samozřejmě o tom přemýšlím. Už vzhledem k tomu, že v pozici děkana končím tak jako tak. Všem však říkám, že veřejné podpory se ode mě nikdo nedočká. Pokud jsem svoji práci dělal dobře, tak by fakulta měla být ve stavu, kdy o své další budoucnosti může rozhodnout sama. A pokud špatně, tak nemám právo do toho mluvit. V obou případech je rozhodně lepší být zdrženlivý a není vhodné ukazovat na nějakého pomyslného korunního prince.

Mohou při hledání vašeho nástupce nastat podobné průtahy jako při volbě rektora?

Osobně to nečekám. Nevidím k tomu žádný důvod.

Volba děkanů probíhá podobným způsobem jako u rektorů. Kdy se má volit nový šéf teologické fakulty?

Je tak plánováno na 30. dubna. Kdybych ale byl teoreticky zvolen, je možné, že akademický senát může jednotlivé termíny revidovat. Nyní je mezi nimi totiž velkorysý časový odstup. Dosud totiž nebyl důvod kamkoliv spěchat.

Takže v případě úspěchu byste mohl bez problému nastoupit na rektorát prvním dubnovým dnem, kdy vyprší mandát Libora Grubhoffera?

Osobně si myslím, že tomu tak termínově stejně nebude. Tím, že senát volí vlastně jen kandidáta na rektora, který ještě musí projít přes ministerstvo školství a ve finále ho jmenuje prezident, vše se může protáhnout. Ptal jsem se zkušených lidí, kteří mi říkali, že aby se všechny procesy stihly, tak měsíc je na to málo. Zřejmě by tak řízením univerzity byl stejně pověřen některý z prorektorů, před nástupem řádně zvoleného a jmenovaného rektora.

Jako děkan skončíte jistě. Rektorem být nemusíte. Co pak?

Nic. Vždyť já se na tuto situaci celou dobu připravoval. Až teď se to změnilo. Jsem prostě také vyučující a akademický pracovník. Pohybuji se v grantových projektech, takže badatelsky se mám kde vyřádit. Těšil jsem se, že bych měl čas více na doktorandy a studenty, na které jsem nyní neměl tolik času. Mám v šuplíku několik nápadů, kterým bych se věnoval. Když bych se stal rektorem, tak by se tyto plány pouze o čtyři roky posunuly.

Proč jen o čtyři roky?

Funkční období je prostě čtyřleté. A osobně bych v žádném případě nehodlal taktizovat, abych se v prvních čtyřech letech pouze zalíbil a byl zvolen i podruhé. Tohle uvažování mi není blízké. Chápu to třeba u politiků, kterým jde o živobytí. Já ho mám ale v učení a bádání. Takže bych se ve funkci snažil za čtyři roky udělat rovnou něco smysluplného. Proto hledím jen na horizont čtyř let a rozhodně ne dále.

Jak pak hledíte na fakt, že Libor Grubhoffer se ocital v názorových střetech s politiky?

Myslím, že je potřeba rozlišovat politiku stranickou a poté občanskou angažovanost. V prvním případě je zapojení rektora nevhodné, ve druhém ale skoro až žádoucí. Rektor by si neměl hrát na politika, ale kultivovaný názor na občanské záležitosti se od něj naopak očekává. Co se týče například konkrétně sporu Libora Grubhoffera s prezidentem Milošem Zemanem, nemyslím si, že by byl primárně zapříčiněn naším rektorem.

Jak to myslíte?

Ten problém vznikl v momentě, kdy byl Libor Grubhoffer novináři požádán, aby se vyjádřil k nejmenování profesorů prezidentem. A on v tu chvíli hájil svobodu vysokých škol. Prezident by totiž měl profesory jmenovat, a ne být tím prvkem, který ještě rozhoduje, kdo se mu líbí a kdo nikoliv. Názor Libora Grubhoffera byl tak podle mého soudu zcela legitimní.

Fakta- První volba rektora se uskutečnila 8. prosince loňského roku. Od té doby Jihočeská univerzita hledá svého nového šéfa.
- Představení kandidátů pro čtvrtou volbu akademické obci se uskuteční příští úterý od 14 hodin v aule univerzity.
- Čtvrtá volba je na programu ve čtvrtek 3. března. Důvěru senátorů se budou snažit získat nové tváře, které do hry zatím nezasáhly ani v jedné volbě.
- Nový rektor ke svému zvolení potřebuje získat většinu 21 hlasů z celkem čtyřiceti senátorů.
- Mandát současného rektora Libora Grubhoffera vyprší 31. března. Pokud by jeho nástupce nebyl znám, dočasným řízením univerzity s omezenými pravomocemi by byl pověřen některý z prorektorů.
- Libor Grubhoffer kandidoval ve všech třech předchozích volbách, do čtvrté se už nezapojil. Kromě něj se postupně do boje o rektorát přihlásili Miloslav Šoch, Václav Bůžek, Dalibor Štys a Pavel Kozák. Nikdo z nich ale většinu hlasů nezískal.