Tento mladý rys ostrovid je skutečný cestovatel. V létě překonal náročných sedmdesát kilometrů plných překážek z domovského Prachaticka k Linci a v srpnu překvapil místní obyvatele v lesním komplexu Kürnberg Wald u Lince. „Lesní komplex ale nebyl pro rysa příznivý," říká Josefa Volfová z Hnutí DUHA, která je expertkou na ochranu velkých šelem.

Rozloha Kürnberger Waldu je totiž pouze 12 km², což je pro dospělého rysího jedince málo. Tyto kočkovité šelmy obývají v dospělosti domovský okrsek o rozloze 150 400 km². Navíc okolí Lince je plné pro zvířata neprůchozích migračních bariér (nákupní centra, letiště, výrobní haly apod.). Zřejmě proto se čtyřnohý poutník vrátil znovu na sever a opět se dostal přes Dunaj. Dále prošel přes rakouské oblasti Mühlviertel a Waldviertel až dorazil do Novohradských hor, kde byl nyní zachycen fotopastí na české straně hor.

Cestování rysího samce přitom určitě nebylo bez rizika. „Konkrétní trasu rysa Luďka neznáme, přesto je zřejmé, že musel projít dlouhou a nebezpečnou cestu. Jednou z překážek, kterou musel překonat, je i nová rakouská rychlostní silnice S10. Jeho příběh tak podtrhuje nutnost zachovat průchodnost naší krajiny nejen pro lidi, ale i pro divoká zvířata," říká Tereza Mináriková, expertka na ochranu velkých šelem organizace ALKA Wildlife.

Díky fotopastím a rozsáhlé spolupráci mnoha nadšenců se ale dá určit trasa, kudy rys putoval, alespoň v přibližných obrysech. „Bylo to možné pouze díky dobré spolupráci řady lidí českých a rakouských ochránců přírody, dobrovolníků Rysích hlídek, myslivců a lesníků. Jsme rádi, že se tato spolupráce dobře rozvíjí a přináší cenné výsledky," zdůrazňuje Josefa Volfová.

Nebezpečí přitom nečekalo jen na zmíněné rychlostní silnici. Při putování z Prachaticka k Linci a zpět do Čech musel Luděk překonat frekventované silnice spojující rekreační oblasti na levém břehu Lipna, obejít města, přeplavat nebo po mostě přejít řeku Dunaj. „Možné je oboje," říká ke způsobu, kterým by se šelma mohla dostat přes řeku Josefa Volfová. Rys je podle ní schopen plavat a i sama z vlastní zkušenosti členka Hnutí DUHA zná případ, kdy byla šelma dostopována k okraji vodní nádrže a potom stopa pokračovala až na protějším břehu. I přechod mostu však připadá v úvahu. Luděk si mohl podle Josefy Volfové počkat na chvíli, kdy je ve večerních nebo nočních hodinách minimální provoz a potom přejít přes řeku suchou nohou.

Určení cesty rysího jedince pomocí fotopastí je přitom téměř jisté, pokud jsou k dispozici fotografie s dobrým rozlišením. „Rysi mají na hřbetě unikátní umístění tmavých skvrn. Když je snímek kvalitní, jsme schopni jednotlivé jedince spolehlivě odlišit," zdůrazňuje Josefa Volfová. Fotopasti většinou zaberou šelmy v noci nebo navečer, kdy jsou zvířata aktivní. Snímky ze dne se podaří výjimečně, většinou v případě, kdy je fotopast instalována přímo u místa, kde se šelma přes den skrývá nebo kde odpočívá. Při sledování krasavců s atraktivním kožichem pak pomáhají občas třeba i klasické snímky, pokud se někomu poštěstí je udělat.

Celá česko bavorsko rakouská populace rysa ostrovida čítá pouze 60 80 jedinců. Podle Terezy Minárikové je to ale pro dlouhodobé přežití populace málo. „Nezbytná je proto ochrana nejen jádrového území Šumavy, ale i navazujících okrajových oblastí tak, aby zde zůstaly zachovány velké lesní komplexy, kde bude mít rys dostatečný prostor a klid pro vyvedení mláďat," zdůrazňuje Tereza Mináriková. Na Šumavě bylo na české straně hranice vysazeno 17 rysů ostrovidů v roce 1982, už dříve byli vysazeni do přírody i v Bavorsku.