Co je v plánu:
1. Na ČOV v Borotíně a Chotovinách 3. stupeň dočištění fosforu
2. Osvěta mezi rybáři a kontrolní odběry vzorků vody v rybnících
3. Stanice na srážení fosforu
4. Ošetření sedimentu v Jordánu
5. Spolupráce s výzkumným ústavem na řešení látkových toků, retence a vyplavování fosforu v souvislosti s erozí v povodí
Táborští radní ještě před volbami hledali opatření, která s kvalitou vody pomohou bez ohledu na Malý Jordán. Jeho odkup od soukromé firmy totiž nevyšel. Hlavními opatřeními jsou posílení čističek na povodí Jordánu a instalace zařízení na srážení fosforu přímo u vtoku do Jordánu.
„Přidáním dalšího zařízení na čističky odpadních vod
v Borotíně a Chotovinách by obsah fosforu v povodí snížilo až o polovinu a zařízení u vtoku by zachytilo dalších až 90 procent," přibližuje účinky táborský ekolog Vladimír Říha, který pro radnici materiál opatření rozpracoval.
Pro obě vesnice by to znamenalo pořídit zařízení
v hodnotě kolem 300 tisíc korun. Zatím se s Táborem nedohodly, kdo je zaplatí. „My jsme tomu sice nakloněni, ale nesmí to zatížit naše občany, protože opatření by se mohlo podstatně dotknout ceny vody. Ještě nevíme, kdo se bude na nákladech podílet, teď čekáme až bude po volbách," říká borotínský starosta Antonín Brož s tím, že právě jejich vesnice pouští Jordánu přečištěnou vodu už bezmála dvacet let. Starosta doufá, že Tábor využije svých možností a pro posílení jejich čističky například zajistí projekt.
Stejně obezřetní jsou i v Chotovinách, ale před spoluprací necouvají.
Chotovinský starosta Zdeněk Turek podotkl, že co se vypouštění odpadních vod týče, plní všechny dané normy. „Přesto jsme přístupni k dalšímu jednání s Táborem. My jsme vstřícnost vyjádřili a teď počkáme, co Tábor nabídne. Akce nesmí být na úkor Chotovin," upozorňuje.
Navržený terciální – třetí stupeň dočištění fosforu má snížit jeho přísun do povodí necelou polovinu oproti stávajícímu stavu. Toto opatření by vyšlo na 200 až 300 tisíc na jednu čističku. Dočasné zařízení u vtoku, odhadem na tři roky, představuje náklady zhruba kolem milionu korun. Hrázka u vstupu do Jordánu, která bude vysrážený fosfor zachytávat, má životnost 10 let a až se naplní, bude odstraněná. Realizace opatření by ale měla celkový přísun fosforu do povodí Jordánu snížit o 45 procent oproti současnosti. Odbor životního prostředí teď pro ně zpracuje projektovou dokumentaci.
Tábor také čeká na výsledek z laboratoří, kterým odborník na sinice, profesor Blahoslav Maršálek, předal vzorky jordánského sedimentu na začátku září. „Příští týden jedu do Brna, abych se s výsledky analýz seznámil a poté je v závěru října obdrží radní, aby rozhodli, co dál," naznačil Vladimír Říha. Přesná data o sedimentu, nyní již pod vodou, mají usnadnit rozhodování o opatřeních, která by ke zkvalitnění vody v Jordánu vedla.