Od září by se ve školních jídelnách mělo jíst ještě zdravěji, než je tomu doposud. Ministerstvo zdravotnictví v těchto dnech zpracovává metodiku a doporučení pro své kolegy z resortu školství.

„Jde o nutriční doporučení ke spotřebnímu koši a také o metodiku k lepšímu vzdělávání pracovníku školních jídelen a vedení škol. Vše dáme k dispozici ministerstvu školství s cílem dosáhnout co nejlepší možné kvality stravování našich dětí," uvedla tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Podle jejího vyjádření se většinou školní jídelny snaží vařit v souladu se zásadami zdravé výživy. „Pouze je nutné některé navést na správný postup," dodala.

Na chystané novinky jsou již nyní velmi zvědaví například v třeboňské základní škole Na Sadech. „Takové změny ve stravování se nedají udělat ze dne na den. Dětem chvíli trvá, než si zvyknou na nové chutě. Jsem zvědavá, jak to nakonec bude vypadat," říká ředitelka Jana Polčáková.

Právě její škola ale problémy se správným stravováním nemá. „V případě luštěnin nebo ryb, myslím, dokonce překračujeme doporučenou četnost podávání. Žákům chutná losos, králík, telecí, které mnozí měli ve škole zcela poprvé. Mají rádi i klasiku, ale chutná jim i kuskus, to mají kuchařky vždy fronty," popisuje. Jak však dodává, školní stravování vše nezachrání. „Záleží na tom, co děti jedí doma," upozornila.

S tím souhlasí i vedoucí školní jídelny při základní a mateřské škole v Deštné Lenka Bobáková. „Děti by měly jíst víc luštěnin, ryb, zeleniny a ovoce. Ale učit by je to měli hlavně doma. Když nezačnou od mala, nám už se to tady nemusí podařit," konstatovala.

I v deštenské jídelně se snaží, aby například ryby byly na jídelníčku alespoň dvakrát do měsíce. „Mívali jsme je jen jednou, teď jsou častěji, ale děti je nechtějí. Musíme je maskovat, takže jsme dělali třeba Třeboňský karbanátek a ten všem moc chutnal. Že je v něm rybí maso, nikomu nevadilo," vypověděla.

Podle jejích zkušeností by děti nejraději jedly hranolky a smažený sýr. „To ale vůbec nevaříme," dodala vzápětí.

Jak dodal ředitel deštenské školy Jan Javorský, důležité je, aby byl jídelníček pestrý a vařilo se z kvalitních surovin. „Jen zdravá strava ale nestačí, děti potřebují také pohyb a já myslím, že ani ta hodina tělocviku navíc, kterou ministr školství plánuje zavést, nebude stačit. Je důležité, aby měly děti i dobře naplánované volnočasové aktivity," vysvětlil ředitel.

Rodiče jsou zatím se stravováním dětí ve škole spokojení. „Děti chodí na čtyřku a vzhledem k tomu, ze Kiki si nosí oběd domů, vím, že vaří nejen zdravě, ale i velice chutně. Není, co bych mohla vytknout. Jsme opravdu moc spokojeni," říká Renata Markvartová, jejíž děti navštěvují 4. základní školu v Jindřichově Hradci.

„Naše děti jsou spokojené. Chodí do základní školy v Jarošovské ulici. Jsou sice vybíravé, ale říkají, že snědli skoro všechno. Ale naprosto spokojené byly v mateřské škole ve Sládkově ulici, to chutnalo i nám, když byly děti nemocné a pro oběd jsme si došli s ešusem," sdělil své zkušenosti Radim Staněk z Jindřichově Hradce.

Spokojení jsou i strávníci z 5. základní školy na sídlišti Vajgar v Jindřichově Hradci. „Spokojený byl hlavně starší syn Vítek, ten byl vděčný velký strávník," vzpomíná Marie Misařová z Blažejova.

Školní stravování

V České republice se denně připravuje přibližně 1,6 milionů porcí.

Spotřební koš je dobře nastaven a změna zatím není nutná.

Je ale potřeba přizpůsobit se nabídce potravin, které se po revoluci staly běžnou součástí českého trhu.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo nutriční doporučení ke stávajícímu spotřebnímu koši tak, aby reagovala na daleko širší nabídku dostupných a obsahově kvalitních potravin.

Doporučení by měla nastavit frekvenci zařazování vybraných pokrmů do školního jídelníčku vytvořenou v souladu s nejnovějšími poznatky z oblasti zdravé (správné) výživy.

Co je spotřební koš: vypočítává se jako průměrná měsíční spotřeba u stanovených skupin potravin maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny, cukry a tuky. Přípustná tolerance je +/- 25 procent s výjimkou tuků a cukrů.

Ze sledování vyplývá, že školní oběd je pro většinu žáků jediným nutričně vyváženým pokrmem během dne.

Z výsledků také vyplývá, že řada školních jídelen neumí správně spotřební koš pro výpočet výživových norem použít.

Doporučení a metodika ministerstva zdravotnictví budou sloužit ke školení pracovníků školních jídelen.

Petra Jouzová