O zásadnější modernizaci se roky jen hovoří. V roce 2014 se tehdejší radní dokonce přiklonili k variantě multifunkční dostavby kulturního domu, který se měl rozšířit směrem k muzeu. Teď plány nabraly jiný směr. Radní totiž dva roky staré usnesení zrušili a schválili zahájení rekonstrukce Slavie na principu spolupráce města se soukromým investorem. Náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř zmínil, že žádnou konkrétní nabídku město zatím neobdrželo. Investora, jenž by výměnou za peníze vložené do rekonstrukce mohl například kulturní dům po určitou dobu provozovat bez nutnosti platit nájem, budou Budějovičtí teprve hledat. 
„S dostavbou už nepočítáme, pouze s modernizací objektu v jeho současném obvodu a hmotě," potvrdil Jaromír Talíř.

Například podle budějovického architekta Petra Heteši by soukromník při provozování kulturního domu dokázal lépe než město reagovat na změnu podmínek na trhu. „Pro město by to z provozního hlediska určitě byla další zátěž, kterých má už tak víc než dost," doplnil.

Německý důmKulturní dům Slavie byl otevřen 31. prosince 1872 jako německý Spolkový dům. Byla to tak odezva na českou Besedu otevřenou dne 15. ledna 1870.

Na Slavii potřebují 100 milionů

Dostavba kulturního domu Slavie by stála možná až půl miliardy korun. Modernizace objektu při zachování jeho současné velikosti pak podle předběžné kalkulace, kterou má město k dispozici, přibližně 100 milionů.

Právě s vidinou úspory několika set milionů korun budějovičtí radní rozhodli, že původní záměr rozšíření kulturního domu o další křídlo pošlou k ledu.

Ovšem ani nejnutnějších sto milionů korun Budějovičtí v městské kase okamžitě k dispozici nemají. Spoléhali na dotace, jenže náměstek primátora Jaromír Talíř vysvětlil, že podmínkou pro jejich získání by musel být zápis Slavie na takzvaný indikativní seznam kulturních památek. To se ovšem nepodařilo, a tak naděje na získání dotační injekce pohasly.

Aby se o modernizaci Slavie pouze nemluvilo další roky, rozhodli radní, že seženou soukromého investora, který by rekonstrukci kulturního domu zaplatil. Co z toho bude mít? Rozhodne vzájemná dohoda, získá například možnost kulturní dům několik let provozovat bez nutnosti platit nájemné.

Jan Nedvěd, majitel hudebního klubu v KD Slavie, důvodům rozhodnutí radních rozumí. „Rekonstrukci i provoz Slavie může zajistit město, ale to už o záměru přemýšlí 20 let a stále se nic neděje. Soukromý investor má tu výhodu, že není svázán zákonem o obcích, a nemusí tedy vypisovat řadu výběrových řízení spojených s rekonstrukcí a provozem objektu. Soukromník může Slavii vdechnout nový život mnohem rychleji," zmínil Jan Nedvěd.

Podobně smýšlí také ředitel Jihočeského muzea František Štangl. „Už teď v kulturním domě působí některé soukromé subjekty a ohlasy na jejich činnost jsou poměrně dobré. Rozhodnutí je na představitelích města, ale dovedu si představit variantu se soukromým investorem, který by si pak peníze vložené do rekonstrukce takzvaně odbydloval," řekl František Štangl.