Vstupní branou slavností prošlo hodně přes tisícovku návštěvníků, kteří se přišli podívat a pobavit programem slavností, dalších několik stovek lidí přijelo historickými auty a na motorkách. „Slavnosti jsme rozšířili o ukázku historických vozidel a motorek. Náš spoluobčan Václav Kavan se historickými vozy také zabývá, dnes byl jejich sraz ve Volyni a domluvili jsme se, že na nějaké dvě hodinky zajedou sem k nám. Mělo by tu být na dvě stovky aut a osmdesát motorek," uvedl k novince na slavnostech starosta Buku, pod který Včelná pod Boubínem spadá, Antonín Mráz. A že to byl dobrý tah, ukázal velký zájem především mužské části návštěvníků o tato vozidla.

Ale samozřejmě většina dění se točila kolem medu a včel. Připravena byla výstava fotografií Veroniky Souralové, která pojednává o životě včel. Nechyběla ani naučná část slavností, kde se mohli všichni podívat, jak to vypadá v úle, jak žijí včelstva a podobně. Děti si mohly ozdobit perníčky, či si něco vyrobit ze včelího vosku. Všude to vonělo medem a medovinou. Nemohla samozřejmě chybět ani dechovka vimperské základní školy, jejíž hudebníci ani tentokrát neopomněli ve Včelné na včelí čelenky. „Přijely i mažoretky, které doplnily dechovku a pro všechny je to krásný zážitek," doplnil starosta.

A na návštěvníky čekalo ještě jedno zajímavé překvapení. „Ženy z Buku, Včelné a Vyšovatky si připravily divadelní vystoupení a samozřejmě na motivy života včel. Jmenuje se to Život v úle. Jsem na to moc zvědavý, viděl jsem kousek, když to nacvičovaly a moc se mi to líbilo," přidal další zajímavou část programu Antonín Mráz.

Včelí med má snad každý rád, určitě ho již každý ochutnal. Ale jak včelstva zareagují na velká vedra z července, nebude to mít vliv na množství vyprodukovaného medu? „Konkrétně zde u nás pod Boubínem zase až tak velké vedro nebylo. Začátek července jsme chytili velice dobře, protože bylo hodně medovice, stromy hučely a medovicového medu máme hodně," uvedla k situaci s množstvím medu v tomto roce Vladimíra Gottwaldová a doplnila: „Jinak se včely dokáží s vysokými teplotami venku vyrovnat v podstatě samy. Silně větrají křídly na letáku, ale důležitá je samozřejmě i konstrukce úlu. Je třeba mít větratelný úl a mít například otevřené dno. Problém může nastat ve chvíli, kdy je dlouhodobě nad pětadvacet stupňů a zasychají rostliny. Včely pak nemají co pít. Když to shrnu z našeho pohledu zde ve Včelné a okolí, červenec nám žádné problémy nenadělal."