Slunce si vezme půl kukuřice

„Kukuřice bude padesátiprocentní," odhaduje za Zemědělské družstvo Skalka předseda Zdeněk Houška a upozorňuje, že se to projeví na objemu krmiva pro dobytek. A Lipí není výjimkou. „Výhled je špatný," říká také Jiří Návara, předseda Zemědělské společnosti Dubné. Zjara přitom kukuřice vypadala slibně. Ale poslední týdny jí zoufale chybí vláha. „Pro objemné krmivo je to vážná otázka. I kdyby teď zapršelo, už se to nedožene," říká Jiří Návara a výnos vidí na třetinu až polovinu oproti průměru. V Ločenicích už se bojí, aby nemuseli předčasně sklízet. „V kopcích už to schne," upozorňuje předseda ZD Čížkrajice Karel Štangl.

Neradostný je i pohled na luka. „Tam už se nesklidí nic," říká rezignovaně Jindřich Kořínek, předseda ZOD Borovany.

Do krmiva už míchají sladkou slámu

Letošní úroda má pro zemědělce v regionu dvě tváře. Zatímco výnosy obilovin jsou dobré, pícnin bude zoufale málo

Ještě v květnu a červnu se zdálo, že letošní úroda bude celkem v pořádku. Sice začínala chybět vláha, ale ne natolik, aby zásadně ovlivnila sklizeň obilovin. Jenže žhavé peklo posledních týdnů zřejmě zlomí vaz kukuřici a pícninám. Krmení pro dobytek bude zoufale chybět. Podle Jiřího Návary ze Zemědělské společnosti Dubné nastane šetření na každém kroku. „To je jasné," říká Jiří Návara, za podnik, který má ve stájích 2250 kusů skotu. Ke slovu proto přijdou i nouzová řešení. „Uklízeli jsme zvlášť i slámu z nahého ovsa. Je sladší a dá se přimíchávat do krmení," vysvětluje Jiří Návara.

V Čížkrajicích už dobytek slámu dostává. „Nahrazujeme jiné krmení ovesnou slámou, kterou jsme si na to vyčlenili. Už slámu mícháme se senáží. Musíme šetřit," popisuje situaci předseda ZD Čížkrajice Karel Štangl. A pícniny záchranu neslibují. „Při první seči na jaře jsem si říkal, to bude krmení, ani ho nebudeme mít kam dávat. Teď jsme některé pozemky přestali i síct, nic tam nenarostlo," dodává Karel Štangl a připojuje, že už vyschly i potoky.

Paradoxem letošního roku je slušná úroda obilovin. „V sobotu jsme dosíkli všechno. V obilí jsme udělali největší výnos, v řepce dobrý průměr," naznačuje Karel Štangl, že obilí stačila vláha, kterou měly pole po jaru, i když se problémy s vodou objevují od zimy. Lepší průměr ve sklizni obilí měli i v Zemědělské společnosti Dubné. A pochvalují si i kvalitu. „Většina pšenice je potravinářské kvality, jak se říká, jen zvoní," těší předsedu Jiřího Návaru, který dodává, že v loňských nadprůměrných výnosech nebyla taková kvalita. Jedinou chybou je, že obilí letos ve finální fázi nedozrálo, ale prakticky doschlo už se projevil nedostatek vláhy.

Průměrnou až nadprůměrnou úrodu obilovin měli i Borovanští. Podle Jindřicha Kořínka, předsedy ZOD Borovany, byli i brzo hotovi. I tady ale mají starost o to, jak vyjdou s krmením. „Zatím se držíme, ale budeme muset šetřit," říká Jindřich Kořínek.

Čížkrajický zemědělec Karel Štagl by ale oželel i část obilí, jen kdyby bylo krmení. „Radši bych byl kdyby byly nižší výnosy obilí. To vem čert. Ale, že nebude co krmit, to bude problém," varuje Karel Štangl.

Podle Zdeňka Houšky, člena vedení Mlékařského družstva JIH, se budou muset chybějící pícniny nahrazovat jiným krmivem, což zvýší náklady, nebo nezbude než trochu snížit dávky, to ale zase ohrozí přírůstky a užitkovost zvířat. Už dnes přitom dlouhotrvající nezvykle vysoké teploty mají na zvířata negativní vliv, například v užitkovosti mléčného skotu.

Podle meteorologů se přitom velký zvrat počasí v nejbližších dvou týdnech nedá čekat. Jen v pátek a v sobotu by podle meteorologa Františka Vavrušky mělo přijít menší ochlazení se srážkami.