Tento produkt z kynutého těsta se smaží plovoucí v rozpuštěném tuku. V Bavorsku mu říkají „koblihy přes koleno", údajně proto, že francké kuchařky těsto vytahovaly přes kolena tak, až podle legendy bylo uprostřed tak tenké, že skrze ně bylo možné přečíst milostný dopis (říkají německé slovníkové vyhledávače). Koblihy (či vdolky?) pobavorsku.Zdroj: Deník/reproPlněny jsou nejen marmeládou, ale například v Tyrolsku i kyselým zelím, obzvlášť k vánočním trhům.

Na 50 pilných pekařek z Rotthalmünsteru každopádně zpracovávalo dva a půl metráku těsta dva a půl dne, uvedl list.

To jsou řidiči!

Hlídka policie z Bergenu dvakrát za sobotní odpoledne vyjížděla k zásahům na odpočivadlo Hochfelln-sever v okrese Traunstein. „Poprvé ji sem zavolali v 17 hodin k údajně hlasité diskusi více řidičů. Na místě ale našla jen jednoho litevského šoféra, který se silně motal. Slíbil, že si lehne do svého auta. Protože měl poraněné koleno, policisté ho do tahače doprovodili. Krátce poté jeli na parkoviště znovu, tentokrát ke dvěma chlapům peroucím se na pěsti: k duelu měl vyzvat řidič, který předtím sliboval, že bude odpočívat. Hlídka kohouty oddělila. Ti uvedli, že se perou o láhev whisky… „Že to nejspíš nebyla toho dne první, prokázal test na alkohol – oba měli přes pět promile," dodala PNP. Policisté jim odebrali klíčky a nařídili jim vyspat kocovinu ve vozidlech. Byli oznámeni pro ublížení na zdraví.

Bránila svůj komín

Říšská občanka Erleyová.Zdroj: Deník/repro PNP„Na frontě mezi Marii-Theresií Erleyovou (75) z Ortenburgu a úřady přitvrdilo," uvedla PNP. „Nejspíš nejtvrdohlavější důchodkyně Německa neuznává státní moc a nechce proto nic vědět ani o předpisech povinnosti čistit komíny. Když odmítaný kominík přišel s ochrankou, stěžuje si dáma na svévoli a mafiánské metody úřadů."

Popisuje, že k ní 27. července kominík přišel bez ohlášení, ale zato se čtyřčlenným doprovodem – zámečníkem, příslušným referentem okresního úřadu a dvěma policisty. „Protesty byly marné, drželi mě policejními hmaty a chvaty a kominík odvedl svou práci," popisuje a stěžuje si na modřiny a bolesti v zápěstí způsobené jí při násilném zákroku.

Podle jejího názoru je čistění komínů „čistým ,kruponováním´ občanů komínovou lobby". Její teprve deset let starý domek má moderní olejové vytápění, které je tak jako tak pravidelně ošetřováno odbornou dílnou, nasazení kominíka je tedy nadbytečné. Navíc pochybuje o právním podkladu této činnosti: nucené „členství" ve sdruženích a zastupitelských orgánech hospodářských subjektů je zakázáno článkem 179 bavorské ústavy, argumentuje. Obává se také, že zákon o čistění komínů má jiné pozadí – umožnit snazší špionáž v domech a bytech, říká.

List pokračuje, že paní Erleyová se hlásí ke Hnutí říšských občanů, neuznává Německou spolkovou republiku a vidí se být pruskou státní občankou. Proto podle svých slov také neplatí pokuty (náš list informoval). „Celá horda policistů" ji prý jednou přepadla na cestě, zabrala jí auto a řidičák, zbila ji a dopravila na psychiatrii. Tam ale u ní žádnou poruchu nezjistili a po dvou týdnech ji propustili.

Podle zjištění listu má stanoveného opatrovníka, ale neuznává to. Všechno je prý řízeno americkou tajnou službou a jde o další šikanu systému proti nepohodlným lidem, obdobu škodlivých chemických zásahů v přírodě, která má lid otrávit…

Příslušný okresní úřad vysvětlil doprovod kominíka jako obvyklé ochranné opatření postupu při tvrdošíjném odmítání služby – koneckonců v takových případech prý dochází i k násilnostem ze strany obyvatel domu.

List dodává, že různé skupiny „říšských občanů" z různých důvodů neuznávají existenci spolkové republiky. Nahlížejí hranice z roku 1917 nebo 1937 jako stále platné a zemi za stále obsazenou. SRN je podle nich firma ke spravování, „společnost s ručením omezením".
„Skutečné Hnutí říšských občanů neexistuje. Mezi stoupenci jsou podle bavorského úřadu ochrany ústavy zastánci spikleneckých teorií, kverulanti, blouznivci, pravicoví extrémisté a podnikaví ,šmejdi´, kteří například nabízejí pasy smyšlené Německé říše za sto eur nebo nabízejí právní služby proti úřadům," uzavírá list. Z aktivit tohoto okruhu připomíná zkušenost úředního soudu v Pasově, kterému jednou faxové podání „říšského" stěžovatele 250 stránkami zablokovalo fax na dvě a půl hodiny…