Ve znamení patnáctky se točil sobotní koncert a ples, který uspořádal taneční orchestr Top Band a Dechový orchestr Prachatice. Před patnácti lety se někteří členové Dechového orchestru rozhodli, že své aktivity rozšíří mimo domovskou dechovku i na taneční orchestr. V podstatě ve stejné době do čela Dechového orchestru vstoupil po Janu Markovcovi Václav Franz. „Nejde jen o oslavu patnáctky, ale zároveň i o vzpomínkovou akci, kdy si připomeneme naše dva členy, kteří už nejsou mezi námi, a to Václava Kučeru a Josefa Kutmona," připomněl dirigent Václav Franz.


V čele orchestru jste patnáct let. Jak velké změny v jeho osazenstvu se za tu dobu staly?
Nejedná se jen o počet členů, ale i o samotné obsazení kapely. Průběžně někteří členové stárnou, zařizují si rodiny, přibývá jim práce. Někteří tím pádem v dechovce končí a místo nich nastupují jiní. Věkově jsou členové od asi třinácti až do pětapadesáti let.


Dechový orchestr se stal vaším dítětem. Jakými změnami za posledních patnáct let prošel?
Když jsem jej zhruba v roce 2000 přebíral po panu Markovcovi, se členy orchestru jsem se domluvil, že částečně změníme repertoár. Hrajeme trochu jiné skladby, možná obtížnější, navíc se jedná o skladby, které se líbí nejen samotným hráčům, ale hlavně našemu publiku. To je naším cílem, nehrajeme jen sami pro sebe.


Top Band je vlastně taková odnož orchestru. Jak vznikl?
Někteří členové orchestru se rozhodli, že by se jim líbilo hrát i taneční skladby. Od začátku si skladby sami aranžují, jsou tam zastoupené žesťové nástroje a elektronické.


Jakou roli v Top Bandu máte vy?
Vůbec žádnou (smích). Top Band si řídí samotní hráči a já si troufnu říci, že je to nejlepší taneční orchestr v širokém okolí.


Kolik členů má orchestr?
Celkově máme evidovaných pětapadesát členů, ale protože ne vždy má každý čas, tak na pódiu se nás obvykle sejde kolem čtyřiceti. Trochu nás trápí i to, že nám někteří hráči dospějí a odejdou do jiných měst.


Jakou skladbu, kterou dechový orchestr hraje, máte vy osobně nejraději?
Vybírám pro nás vždycky jen ty, které se mi líbí, takže nemám žádnou, o které bych mohl říci, že je nejoblíbenější. Mám rád v našem podání například sklady, jejichž autorem je italský skladatel Ennio Morricone, které hrajeme už celé roky. Hrajeme i celou řadu skladeb, které složil holandský skladatel Jacob de Haan. I ty mám moc rád a moc rádi je hrajeme.


Říkal jste, že vám někteří členové stárnou, někteří odcházejí a stěhují se. Jak se k vám ale může přihlásit zájemce, který si teď řekne, že by v orchestru rád hrál?
Úplně jednoduše, prostě za námi přijde a řekne, že by chtěl hrát. Není důležité, že to není hotový hráč, rádi mu pomůžeme, naučíme ho.


To ale musí být i na vás časově náročné?
Čas se nepočítá, když vidíte ty úžasné výsledky, že se k nám přidá malý žák, který pomalu neumí držet nástroj, ale má chuť hrát a za dva roky zvládne třeba sólovou skladbu.


Jak vidíte budoucnost orchestru za dalších patnáct let?
To teprve uvidíme, já doufám, že se nám do budoucna opravdu omladí.


A co byste do budoucna orchestru a Top Bandu popřál?
Minimálně dalších patnáct let na pódiích a hlavně, stále tak bezvadnou partu lidí a spoluhráčů, jakou jsme dnes.