Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tiché modlitby augustiniánů vystřídalo utrpení vězňů a popravy

Tábor /ZA ZDMI KLÁŠTERŮ/ - Prázdninový seriál odhaluje tajemství jihočeských klášterů. Dnes se zastavíme u bosých augustiniánů v Táboře. 

21.7.2014
SDÍLEJ:

Bývalý klášter s kostelem Narození Panny Marie na táborském náměstí Mikuláše 
z Husi. Jeho základní kámen byl položen v roce 1642. Foto: Jan Liška

Na dnešním náměstí Mikuláše z Husi bychom mezi dalšími objekty nejspíše nehledali bývalý augustiniánský klášter. Na jeho původním místě se totiž nalézá kostel Narození Panny Marie, Husitské muzeum, základní škola a zahrady.

Klášter byl založen roku 1640, aby pomohl při rekatolizaci husitského Tábora. K tomuto účelu byli do města pozváni bosí augustiniáni, neboli zpřísněná forma augustiniánské řehole.

U lidí měli důvěru

Řád bosých augustiniánů se těšil vzrůstající oblibě, byly pořádány četné poutě a mniši byli i vyhledávanými zpovědníky. Velmi obětavě působili především kolem roku 1680, kdy Tábor postihla morová epidemie.

Klášterní kostel Narození Panny Marie:•  Po porážce vzpoury českých protestantských stavů na Bílé hoře, roku 1621, museli i táborští měšťané přestoupit ke katolictví. K šíření nové víry byli přizváni mniši řádu bosých augustiniánů.
• Na místě řady zpustlých a válkou poničených domů začala pod vedením architekta Antonia de Alfieriho, Itala usedlého v Praze, vyrůstat raně barokní stavba nového kláštera. Základní kámen byl položen v roce 1642 a roku 1666 se budovu podařilo dokončit.
• Chloubou areálu se stal klášterní kostel zasvěcený Panně Marii. Bohatě členěné průčelí ve stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina, patrona řádu, a jeho matky, sv. Moniky.
• Interiér kostela, kdysi vybavený dnes již ztraceným cenným barokním zařízením z místní řezbářské dílny, není v současnosti veřejně přístupný. • Samotný klášter na počátku 19. století postupně ukončil svou činnost a jeho budova byla využívána jiným způsobem.

Mniši nehleděli na vlastní zdraví a šli do služby starat se o umírající. Při jejich návštěvách a péči o pacienty se řada z nich sama nakazila morem a SOCHA SVATÉHO AUGUSTINA. zemřela.
Po zrušení kláštera nalezl objekt různá využití: nejprve fungoval jako věznice, později vězně vystřídaly děti, když se za jeho zdmi usadila školní družina. Nakonec v něm našlo zázemí muzeum. Kde kdysi přespávali mniši, jsou úřednické stoly a regály.

Historií a současností domu nás provedl ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka. Začali jsme v roce 1639, kdy do Tábora bosí augustiniáni přišli. „Pozváni sem byli v rámci rekatolizace. V červnu o rok později byl na místě budoucího kláštera vztyčen kříž, pak proběhla demolice pozůstatků budov a vznikla první stavba s kaplí. Základní kámen budovy kláštera byl položen 8. září roku 1642, samotný klášter byl dokončen kolem roku 1668, ale poté ještě pokračovala dostavba dalších budov."

Místo mnichů vězni

O sto let později začala pro klášter epocha zániku, přesně v roce 1782, kdy byla v rámci reforem Josefa II. zrušena řada klášterů. Klášter augustiniánů sice zrušen nebyl, ale mniši nesměli přijímat další členy, čímž byl ponechán na vymření. Definitivní konec kláštera nastal až roku 1816.

„Ještě v ten rok byl podán návrh na přestavbu objektu na věznici a velmi brzy zde již byli umístěni první vězni," říká Jakub Smrčka o dalším osudu budovy na Starém Městě s tím, že ke spuštění adaptace došlo v roce 1822. Vznikaly cely, vyslýchací místnosti, samotky, kaple, byty dozorců, kuchyně a spižírny. Větší část přestavby byla dokončena do roku 1830, poté ještě následovala celá řada dalších stavebních úprav.
Objekt fungoval jako věznice i za první republiky a v období protektorátu. Když byl v Táboře v roce 1949 zrušen krajský soud, skončila s ním i trestní věznice. Budova pak sloužila různým účelům.

Řeholní řád augustiniánů: • Jde o společenství, které vzniklo spojením několika poustevnických skupin, které se řídily řeholí sv. Augustina. Takto vznikl řád Obutých augustiniánů, zvaných též Augustiniáni poustevníci. Z tohoto řádu se později oddělili Bosí augustiniáni. Existuje též samostatný řád Augustiniánů kanovníků, který původně vznikl z kapitul kanovníků při významných kostelích, kteří přijali Augustinovu řeholi.
• V ČR působí Obutí augustiniáni v Praze a v Brně
• Biskup sv. Augustin z Hippo se snažil přesvědčit kněze při velkých biskupských kostelech, aby žili podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce kanovníků. Augustin kladl důraz na společný život v klášteře, modlitbu, studium a rozjímavý život. Řeholníci skládají věčné sliby a mají se věnovat liturgii, studiu, meditaci a duchovní správě.
• Obutí augustiniáni – žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1244.
• Přísnější větev bosých augustiniánů vznikla roku 1602. Rozšířila se hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter v Praze (1623) a v roce 1640 pak v Táboře a dalších místech. Významnou osobností bosých augustiniánů byl Abraham a Sancta Clara.

Ředitel muzea Jakub Smrčka si přeje, aby Rajský dvůr bývalého kláštera a dnes budovy muzea více sloužil veřejnosti. Již nyní se tu ale konají komornější koncerty. Tak například v roce 1955 zde vojenská správa zřídila vojenskou věznici. Rok 1977 je rokem převodu objektu na město. Využívat ho ke své činnosti mohla posádková hudba a školní družina, vznikl tu depozitář archivu. Začátkem 90. let se po několikaleté rekonstrukci do prostor postupně přestěhovalo Husitské muzeum.

Pestrá minulost v sobě skrývá nejednu zajímavost. „Jak jsem již zmínil, sloužila budova kláštera jako věznice i v období první republiky. Není příliš známé, že zde 9. ledna 1923 proběhla první poprava v samostatném Československu. Známým katem Leopoldem Wohlschlägerem byl oběšen jistý Ludvík Novák, který spáchal loupežnou vraždu dvou řezníků. Prezident Masaryk byl spíše odpůrcem trestu smrti, ale po určitém váhání tuto popravu schválil," odkrývá temnou minulost domu ředitel muzea.

Punc věznice

Svým vzhledem budova připomíná víc věznici než někdejší klášter. Aby se mu podobala, musely by se obnovit ambity, které byly pro klášter typické. Historické budově nelahodí ani plechové střechy, na druhou stranu příjemným prostorem je klášterní dvůr, který Jakub Smrčka chtěl upravit, aby víc sloužil veřejnosti. Jako i jiné prostory v muzeu.Jakub Smrčka.

„V objektu máme veřejně přístupnou knihovnu pro badatele, dále tu v přednáškovém sále pořádáme veřejné přednášky a v budoucnu bychom chtěli zpřístupnit část zachovaných cel a vybudovat expozici, která by ukazovala minulost budovy jako kláštera i věznice," naznačil Jakub Smrčka muzejní vize.
V souvislosti s tím by potom mohli rozšířit prezentaci muzejních sbírek a zrevitalizovat již zmíněný rajský dvůr, který by mohl častěji sloužit jako místo pro kulturní pořady, ale i jako příjemné místo k odpočinku na toulce historickou částí Tábora.

Jan Liška

Autor: Redakce

21.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
7

V poslanecké skříni spí kostlivec. Bydlení pro chudé

Ilustrační foto
7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Pánové, končíme! Lidé protestovali před Hradem proti Zemanovi a Babišovi

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem "Pánové, končíme!", která se dnes večer konala před Pražským hradem. Její účastníci zpola zaplnili prostranství před arcibiskupským palácem.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení