Dle soudu využívaje postavení vedoucího nákupu mléka západočeské mlékárny požadoval na zemědělci Miroslavovi korunu za každý dodaný litr mléka s tím, že je přeřadí ze druhé do první jakostní třídy. Pan Miroslav mu v prosinci 2010 předal 22 000 Kč a 21. dubna 52 000 Kč. S. tedy v souvislosti s podnikáním jiného pro sebe žádal úplatek.

Za to mu soud uložil rok podmíněně na  dvě léta a peněžitý trest 80 000 korun.

Zemědělec Miroslav dodával do října 2010 Madetě, ale přešel ke konkurenci. Obžalovaný ho  začal navštěvovat
a snad v souvislosti s oprávněním tzv. vylepšovacího pravidla, kdy mohl za určitých podmínek přeřadit dodávané mléko do lepší jakostní třídy, mu telefonicky nastínil možnost „vylepšit" jakost jeho produktu s tím, že za to požaduje korunu z každého litru pro sebe. Zemědělec po váhání akceptoval, předal mu 22 000 
a poté 52 000 Kč. Mezitím podal trestní oznámení. Posléze přistoupil na předstíraný převod, a když se nákupčí zase ozval, policie instalovala zařízení a předání monitorovala. 
 Obžalovaný popřel, že by 
v prosinci 2010 převzal od svědka jakoukoli částku, a že by si o nějakou vůbec řekl. 
V dubnu prý mu peníze byly vloženy do sešitu. V překvapení nevěděl, jak reagovat, a byl prý rozhodnut věc oznámit řediteli mlékárny, ale hned před usedlostí zemědělce byl zatčen. Nebylo prý ani v jeho moci jakkoliv manipulovat se vzorky mléka od jednotlivých dodavatelů.

Obhajoba se bránila původní obžalobě z útisku  – poškozený nebyl v postavení závislého, mohlo prý jít nanejvýš 
o vztah na obchodní bázi, s nabídkou a jejím přijetím. Neměla za prokázané předání peněz v prosinci, ani že by obviněný úplatek žádal, že nešlo třeba o výraz revanšování se zemědělce. Poškozený podle vlastních slov byl rozhodnut nákupčímu nic nedat, ale vložila se do toho policie a peníze na „úplatek" poskytla.

Podle  soudu ale bylo v řízení bezpečně prokázáno, že policie do věci nezasahovala 
a vyčkávala, kdy obžalovaný poškozeného opět navštíví. Vinu S. prokazují zejména okolnosti monitorovaného předání peněz, k němuž došlo po 23minutovém rozhovoru. Návštěva je zachycena včetně toho, jak zemědělec vyndává 52 000, před Ing. S. je přepočítává, dává je před obviněného a ten to nekomentuje. Pokud by došlo k situaci, jak ji popsal, byl by jistě na její neobvyklost reagoval. Ze slov je patrné, že obviněný zřejmě předpokládal, že peníze na základě předchozích žádostí dostane.


Obžalovaný v první výpovědi řekl, že měl tehdy v kanceláři telefon a vzdálil se, aby hovor vyřídil, a zemědělec zřejmě bez jeho vědomí peníze vložil do sešitu. To ale vyvrátil zmíněný záznam.
Soud uvěřil poškozenému. Jeho výpověď o předání první částky potvrdil i jeho syn, který mu předal telefonát Ing. S.
a jejich rozmluvu slyšel.

Odvolaly se obě strany. Dle státního zástupce se Ing. S.  dopustil v souběhu s vyžadováním úplatku i přečinu útisku, neboť jiného nutil, aby něco konal, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti. Poškozený byl závislý na dotacích odvíjejících se od zařazení mléka.

Ing. S. předložil přehled svých služebních cest v prosinci 2010, jímž chtěl prokázat, že tehdy v bydlišti poškozeného vůbec nebyl. Je-li tak podle jeho obhájce vyvráceno předání první částky, výrazně to snižuje věrohodnost svědka 
i v dalších tvrzeních. Není objasněno, co předcházelo předstíranému předání 52 000 korun. Zemědělec byl rozhodnut za lepší zařazení mléka žádné peníze nedat a podvolil se až přesvědčování policie.

Senát poté upřesnil popis žalovaného skutku v rozhodnutí soudu I. stupně, jeho závěry má ale za správné.

K obhajobě Ing. S. kopií přehledu jízd  předseda senátu poznamenal, že na něm výslovně není uvedeno jako cíl cesty místo podnikání pana Miroslava, ale to leží na přímé trase mezi obcemi, které 
v onom měsíci obviněný navštívil. Rozsudek je pravomocný.