Když se nedostanou za cílovou pásku ani po hodině od konce, organizátor musí chtě nechtě informovat záchranáře. Ti okamžitě spouštějí masivní záchrannou akci. Zasedá krizový štáb, pátrači vyrážejí do terénu. Deset cyklistů objeví v pořádku a záhy je předvedou na služebnu kvůli porušení zákona. Poslední dva se však stále nedaří najít, podle všeho jsou zranění. Tato domněnka se záhy potvrdí. Jeden z dvojice vyvázne jen s lehčími šrámy, druhého však zachránci nacházejí v bezvědomí. Tvrdý boj o čas začíná…

Takový scénář mělo čtvrteční cvičení policistů, hasičů a příslušníků horské služby a strážní a informační služby národního parku v okolí Stožce a Plešného jezera. Zapojily se do něj zhruba čtyři desítky lidí a speciálně vycvičení psi policistů a členů horské služby. Ke slovu se dostala i moderní pátrací technika. Například termovize.

Pomoc traumabodů

Jak tomu v podobných případech bývá, za velení akce zodpovídají policisté. Na jejich bedrech tak spočívá největší zodpovědnost za případný neúspěch.

Roman Bláha, náměstek krajského policejního ředitele pro vnější službu, zmínil, že muži zákona brali přípravu vážně. Svědčí o tom i skutečné zranění jednoho z nich. „Národní park Šumava je překrásný, ale umí být i velice zrádný a nebezpečný. Cvičení pořádáme proto, že v reálu se žádná chyba neodpouští. Všechno musí fungovat," vysvětlil náměstek Roman Bláha. Jiří Demeter, zástupce strážní a informační služby národního parku, doplnil, že aby riziko možného zbloudění v šumavských hvozdech bylo co nejnižší, návštěvníci se mají řídit obecně platnými pravidly pohybu na horách. Tedy oznámit někomu cíl své cesty, mít s sebou nabitý mobil, náhradní oblečení a dostatek jídla a pití. Pokud už dojde k nečekanému problému, k jeho vyřešení mohou podstatným způsobem napomoci takzvané traumabody. To jsou nově instalované cedulky začínající písmenem ,A´ a číslem. Obsahují důležitá telefonní čísla i přesnou GPS souřadnici místa. Zbloudilci se tak mohou zorientovat, případně nahlásit uvedenou polohu záchranářům.

„Už několikrát se nám to osvědčilo. Každé takové cvičení vítáme. Naším největším přínosem je asi důkladná znalost prostředí a cest. Vlastníme potřebnou techniku, jako jsou terénní vozy a čtyřkolky. Naši pracovníci jsou vyškoleni jako zdravotníci, jsou schopni poskytovat první pomoc," poznamenal Jiří Demeter.

Šéf jihočeských profesionálních hasičů Lubomír Bureš připomněl, že mezi poslední ostré pátrací akce patřilo hledání ženy se třemi dětmi, kteří se v zimě ztratily v blízkosti Boubínského pralesa. Sháněli je policisté, hasiči, horští záchranáři, ale i dobrovolníci z řad lesních dělníků. A právě díky nim měl příběh dobrý konec.

Matka si sice v rozrušení nepamatovala přesnou cestu, dokázala si však vzpomenout, že míjeli stroj harvestor. A dělníci už přesně věděli, kam se pro ztracenou rodinku vydat. „To, že podobné věci nacvičujeme, je logické, protože k takovým událostem dochází. Každoročně se v parku ztrácejí lidé, někdy dokonce i celé rodiny. Musím říct, že naštěstí ještě nikdo nezemřel. Tomu chceme předejít. Koordinace našich činností musí být naprosto dokonalá, protože mnohdy se prohledávají velká území o rozloze desítek kilometrů čtverečních,"dodal Lubomír Bureš.