Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Táboře 
už vystudují i techniku, firmy žádají profesionály

Tábor - Absolventi VŠTE najdou uplatnění v regionu. Seznámit studenty se strukturou firem v regionu a jejich vzdělání zaměřit na potřeby konkrétních podniků. Nejen to nabízí českobudějovická Vysoká škola technická a ekonomická (VŠTE), která v Táboře nově otevřela Centrum technických studií.

19.2.2014
SDÍLEJ:

V Táboře vystudují i technikuFoto: Jaroslav Sýbek

Jak upřesnil rektor školy Marek Vochozka, budoucí bakaláři v oboru strojírenství se budou specializovat na progresivní materiály v automobilovém průmyslu.

„Zaměření školy je profesní a v stup do Tábora chápeme jako příležitost, jak zdejším firmám pomoci vychovat kvalifikované odborníky," sdělil Marek Vochozka a dodává, proč si VŠTE zvolila Tábor za své další působiště. „Tento region má zajímavou strukturu ekonomiky, pozoruhodnou strojírenskou tradici a našli jsme tu partnery, kteří chtějí spolupracovat a mají zájem udržet technické obory."

O budoucí uplatnění nebudou mít absolventi nouzi. I přesto, že nezaměstnanost láme na Táborsku rekordy, právě takto vzdělaní odborníci na trhu práce chybějí.

„Je pravda, že situace na trhu práce je velmi špatná. Do značné míry ale struktura zdejších nezaměstnaných neodpovídá požadavkům firem a deficit je hlavně v technických oborech. S tím by VŠTE mohla pomoci," zhodnotil ředitel táborského úřadu práce Pavel Kaczor.

To potvrzuje i personální ředitelka Marie Veselá z firmy ZVVZ Milevsko, která s vysokou školou spolupracuje a i tady budou studenti získávat specializaci. „Vznik centra v Táboře pozitivně kvituji. Je to přesně to, co naše firma potřebuje, protože již dlouhou dobu chybí projektanti nebo technologové."

Firmy na Táborsku chtějí profesionály v oboru

Tábor – S rektorem Markem Vochozkou o tom, co studium Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE) může nejen Táborákům nabídnout.

Vaši studenti se budou kromě vzdělávání specializovat podle potřeb zaměstnavatelů v regionu. Jak s nimi spolupracujete?
Jak už jsem deklaroval, jsme profesně a regionálně orientovaná škola. To znamená, že podniky hrají zásadní roli v tom, jakým způsobem směřujeme obory a jejich jednotlivé specializace. Zeptali jsme se firem například na to, co je zajímá, a kde vidí největší problémy ve své poptávce zaměstnanců.

Jaké podniky jste oslovili?
Z největších Brisk, MAS Kovosvit nebo i ZVVZ Milevsko. Byla jich dlouhá řada. Určitě jsme nejdříve posbírali poznatky a řešili je i s ředitelem zdejšího úřadu práce panem Kaczorem tak, abychom nejen nabídli zájemcům o studium to, co žádají, ale také, aby tam byl určitý synergický efekt v tom, co žádají zaměstnavatelé.

A co tedy chtějí?
Chtějí technicky vzdělaného absolventa, který bude profesionálem v oboru, ale na druhou stranu požadují výborné jazykové znalosti, hlavně němčinu a angličtinu.

Takže už během studia se studenti profilují pro tento region nebo určitou firmu.
Studenti budou chodit do podniků na praxi, smluv máme několik set. Je třeba si uvědomit, že to neznamená jít do práce, sednout ke stroji a „bouchat osm hodin". Je to tak, že praxe je součástí výukového procesu, kdy si student má nejen zkusit co se teoreticky učil, ale má se dozvědět i něco nového o tom, kam směřuje průmysl, do kterého chce jít. Má se zorientovat v tom, co chce dělat po skončení studií, získává kontakty a samozřejmě získává témata pro své seminární práce a bakalářskou práci. Dotyčný díky tomu, že se setká s praxí, bude moci vybírat volitelné předměty tak, aby už byl uplatnitelný
v konkrétním podniku.

Když pak tedy nastoupí do práce, zaměstnavatel bude mít méně práce se zaučením…
Lze to tak říci. Pro nás je důležité, aby adaptační kolečko v podniku kam nastoupí, bylo minimální. České školství bylo známé tím, že dokázalo připravit odborníky, ale ti se museli ještě rok dva zorientovat, získat potřebné spektrum znalostí, než vůbec začali pracovat. Našim cílem je, aby člověk, který od nás vyjde, se uměl postavit k „rýsovacímu prknu" ihned a zapojit se do pracovního procesu.

Poslední dobou mám dojem, že podniky nabírají spíše zaměstnance s vyučením v oboru, jako je například kovoobráběč, brusič nebo programátor CNC strojů. Nebude pro ně vysokoškolák už překvalifikovaný?
S tím já nesouhlasím, protože tady je to tak, že i v rámci boloňského procesu (pozn.red: dohoda 47 států, které chtějí zvýšit dostupnost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání a vytvořit evropskou oblast vysokoškolského vzdělávání) se předpokládá, že vzroste počet obyvatelstva vzdělaného „nejvýše" bakalářským studiem. Je to také proto, že přicházejí nové technologie a učeň už mnohdy nestačí k tomu, aby ty stroje obsluhoval. Když už jste zmínila CNC stroje, tak existují tříosé, čtyřosé, pětiosé… a vlastně už programování souvisí s tím, jaký materiál stroj obrábí. Jednáme s firmami o zpracování kompozitních materiálů, což je věc poměrně nová a určitě to není o tom, že by učeň nebo maturant mohl stroj s takovou hlavicí ovládat.

Takže mladí učni nebo maturanti na to již nestačí.
V současné době řada lidí, kteří jsou vyučení, opravdu jenom ovládají konkrétní stroj. Dají tam materiál a ten vyndají. Dnes už je tendence spíše ke kusové výrobě, tudíž je třeba programovat, zkonstruovat, navrhnout a řešit technologické postupy. Bakalář je určitým mezistupněm toho, aby technicky a technologicky zvládl to co předchozí stupně neumí, ale
i finančním kompromisem pro podnik, který nechce ještě inženýra. Osobně toto cítím v Budějovicích, kde řada podniků skončila nejen proto, že ztrácely odbytiště, ale také proto, že nebyl nikdo kvalifikovaný, kdo by dělal. Jestli toto nebude Táborsko řešit, tak se může stát i tady, že nebude koho za ty „rýsovací prkna" postavit. A právě s tím pomůže naše škola.

Autor: Kateřina Krejčová

19.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Po náletu kamikaze
1 3

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Dakar bude náročný a rozhodnout může už úvodní část závodu, shodují se závodníci

Dakar 2018 se blíží a členům týmu Big Shock Racing se zvedá nálada. I přesto, že má teď každý plné ruce práce. Sestava týmu zůstává nezměněna, stejně jako posádka žluté liazky. Pilot Martin Macík Jr. pojede slavný závod už pošesté, navigaci si vzal na starost opět František Tomášek a techniku jistí Michal Mrkva. 

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT