Restaurátor a keramik Jaroslav Marek (30) 
z Přešťovic opatrně sahá do útrob zařízení, které má své kořeny někde v pozdním středověku, a vytahuje z něho netradiční nádoby a předměty. Jde o hliněnou pec na vypalování keramiky. Přenos v čase? Vůbec ne – tato pec vyrostla 
v nedávných dnech v prostorách volyňské tvrze. „Postavili jsme ji na základě nálezů v těchto místech v osmdesátých letech minulého století. Našly se tady střepy z konce patnáctého století, které jasně dokazovaly tento postup výroby," řekl Deníku při premiéře tohoto zařízení ve středu 10. prosince.

Výpal středověké keramiky ve Volyni. Samotné plány pece pocházejí ze Slovenka, kde byla nalezena v poměrně zachovalém stavu. „Jde o takzvaný výpal středověké keramiky. Když je pec, do které jsme dali kopie předmětů, rozpálena, doplníme ji dřevem a zavřeme. Žár a dým vytvoří na keramice vrstvu, která poněkud zmírní její propustnost. V době, ze které originální střepy pocházejí, totiž lidé glazuru neznali," dodal Jaroslav Marek.

Volyňská pec je postavena pouze z přírodních materiálů – běžně dostupné cihlářské hlíny, dřevěného roštu jako armatury a kamenů.

Na začátku 80. let objevili archeologové při výzkumu polygonální věže opevnění volyňské tvrze, vzniklé v druhé polovině 15. století, střepy keramických nádob z konce tohoto století. O více než 500 let později se právě ve Volyni pokusili o vytvoření těchto nádob stejným způsobem jako v 15. století – vypálením v hliněné peci.

Restaurátor a keramik z Přešťovic Jaroslav Marek tady s přáteli postavil kopii věrnou této pece a ve středu 10. prosince vyndali z pece svoje výrobky. „Pec jsme stavěli asi týden, vypalování trvalo den," řekl pro Strakonický deník.

Výpal středověké keramiky ve Volyni. Kopie vypalované keramiky věrně odpovídají nálezům z konce 15. století. „Teprve v posledních letech jej vyhodnocujeme, zpracováváme materiál a dáváme dohromady jednotlivé keramické zlomky. Díky tomu máme k dispozici zhruba 140 různorodých nádob, vesměs hrnců, pohárů a džbánů, ale i olejových lamp nebo trojnožek, některých dochovaných relativně celistvě, jiných naopak torzálněji," uvedl ředitel volyňského muzea Karel Skalický.
Muzeum z celého souboru připravuje rozsáhlou výstavu zaměřenou na pozdněgotickou keramiku ve volyňském regionu.

Nádoby vytvářel Jaroslav Marek ve své dílně podle předloh z 15. století. „Používal jsem běžnou cihlářskou hlínu z obchodu, ale počítáme s tím, že do budoucna objevíme přírodní zdroj," dodal.

Jeho pokus měl ukázat, jak ve středověku řešili výrobu nádob bez vědomostí na vytvoření glazury. „Nádoby byly vystaveny teplotám kolem 1000 stupňů Celsia v uzavřené peci. Tím, že dým neměl kam unikat a veškeré zplodiny vstřebaly nádoby, zvýšila se jejich nepropustnost, i když nebyla dokonalá," uvedl. V peci, kterou vytvořil, byla teplota kolem 800 stupňů Celsia.

Výpal středověké keramiky ve Volyni. Pec bude dlouhodobě sloužit jednotlivým experimentům souvisejícím s historickou keramikou. „Chceme se v budoucnu věnovat třeba otázce použití regionálních hlín v hrnčířské práci a řešit řadu dalších drobností – specifika technického zpracování, odchylky v použitých dekorech, přiblížení se teplotě historických výpalů a podobně. Určitě se rovněž vrhneme na mladší hrnčířské zboží glazované, ale zatím nepředbíhejme," dodal Karel Skalický.

Výsledky tohoto prvního experimentu budou k vidění v Pošumavské tržnici ve Volyni v budově čp. 41 (pod městským kinem) od soboty 13. prosince až do poloviny ledna 2015, a to jak v podobě vypálených kopií pozdněgotické keramiky, tak rovněž ve fotografické dokumentaci celého projektu.