Loni se Jiří Macháček snažil přimět Tábor ke snížení ceny vody. Pod petici získal 2896 podpisů. 
O 26 korun, jak si přáli, sice kubík nezlevnil, ale ani nezdražil. Po několika letech.  
„V Táboře je lepší pít pivo než drahou vodu," směje se Pavel Kočárník, protože dobře ví, že za litr vody nedá 50 korun jako za pivo.

Jeden kubik:
 Od 1. října platí pro Tábor, S. Ústí a Planou n/L cena za m3 vody: 92,73 korun včetně daně.

„Stejně jako loni nám snížení umožnilo refinancování našeho úvěru. Díky tomu se splátky snížily a nám tak stačí nižší nájemné od Čevaku, jenž soustavu provozuje. Úspora se nyní bude postupně promítat do ceny," naznačil Milan Míka potěšující vývoj ceny, kterou platí lidé v Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí. Předpokládá, že minimálně pět let nahoru nepůjde. Zároveň připouští, že ale není ani moc prostoru pro velké snižování.

Splatit půjčené miliony musí společnost do roku 2027, už nyní připravuje varianty, co udělá s 50 miliony, které teď odchází na splátky. „Ideální by bylo mít sto milionů na obnovu soustavy, teď máme sedmdesát," naznačil ředitel. Milan Míka předpokládá, že během pěti let, kdy voda v Táboře bude když ne mírně klesat, tak stagnovat, se ostatní města dotáhnou na stejnou výši. Co čeká například spotřebitele v Bechyni nebo v Mladé Vožici, bude jasnější v závěru roku. Ceny k říjnu upravuje pouze táborská společnost.

Čevak Vodárenské společnosti Táborsko loni na nájmu odvedl 123 milionů. Letos od něj VST chce jen 116 milionů, tím je možné méně peněz vytáhnout z kapes odběratelů.
„Sleva to není výrazná, ale musíme to tak brát. Vždyť každý ví, jaký je nedostatek vody a někde na světě lidem chybí úplně. Tak hold musíme šetřit," zhodnotil sedmačtyřicetiletý Pavel Kočárník ohlášenou slevu.