18. prosince  se vloupali stejným způsobem do Kia Sportage. I odtud odnesli mj. platební kartu a na ni  v minutových intervalech od 11.48 h vybrali celkem 22 000 korun.

Kolem poledne 13. srpna vykradli fabii, dále volvo zaparkované na cestě u lesa (škoda jen na vozidle téměř 18 000 Kč) a  pokračovali  felicií.

Další skutky má podle soudu na svědomí P. H. sám, resp. kumpánovi nebyly prokázány. Mimo jiné „udělal" fabii, rozbil sklo mazdy za budovou  soudu v Plzni a sebral z ní dva cestovní kufry s oblečením, vybral Renault Scénic zaparkovaný u lesa, oktávii, jindy  Kiu Carens.

P. H. se s dalším neustanoveným pachatelem dále vloupali do Opelu Astra, Fordu Fusion, Fordu Focus (na odcizenou kartu České spořitelny vybrali 20 000 Kč), oktávie.

S. T.  sám pak má na svědomí dalších čtrnáct vloupání a několik výběrů na odcizené karty od 2. října 2010 do 11. října 2011. „Napakoval se" zejména 29. ledna v audi, kde  kromě věcí za asi 27 000 Kč sebral dvě karty a na ně vyzvedl celkem 90 000 korun. Dalších dvou útoků se dopustil s neustanoveným pachatelem.

Uvedených jednání se P. H. dopustil přesto, že byl odsouzen mj. pro krádež v dubnu 2010 v Domažlicích k vyhoštění  na tři roky, a S. T. přesto, že byl mj. za krádež odsouzen 
v dubnu 2009 v Norimberku.

Obviněnému P. H. táborský soud za tyto skutky a za sbíhající se přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle rozsudku z Plzně z května 2011 uložil tři roky do věznice s dozorem, zákaz řízení na tři roky a zakázal mu na tři roky pobyt v okrese Táboře. S. T. dostal čtyři roky a dva měsíce  a rovněž tříletý zákaz pobytu na Táborsku. Jejich odvolání Krajský soud v Táboře zamítl a oba podali dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

U pachových stop zpochybňují způsob sejmutí a tvrdí možnost jejich přenosu mezi různými osobami, mají námitky vůči sledování vozidla a pohybu mobilního telefonu. Kritizují vyhodnocení kamerových záznamů a fotodokumentace výběrů hotovosti z bankomatů, zpochybňují ztotožnění zachycených osob s nimi. Úvahy soudů jsou prý domněnkami,  spekulacemi.

NS ale označil hodnocení důkazů táborskými soudy za logické a přesvědčivé. Zejména kamerové záznamy, pachové stopy, výstupy ze sledování předmětného vozidla a mobilního telefonu či svědecké výpovědi představují logický a ucelený řetězec důkazů, které jednoznačně prokazují vinu obou obviněných.

NS proto dovolání P. H. a S. T. odmítl jako zjevně neopodstatněná.