„V den výročí 17. listopadu 1989 vždycky bilancujeme naše výhry a prohry," přiznává Václav Šulista, jednatel českobudějovické pobočky PTP - VTNP (Pomocné technické prapory, Vojenské tábory nucených prací):

„My, bývalí příslušníci Vojenských táborů nucených prací - pomocných technických praporů, jsme pochopitelně tuto změnu uvítali. Ihned počátkem roku 1990 jsme sezvali naše spolubojovníky a založili jsme krajskou organizaci vznikajícího Svazu PTP. Sešli jsme se v sále KV KSČ, kde nám soudruzi, jako poslední schválnost, odmítli zapůjčit ozvučení sálu. Sešlo se nás asi 500, mezi námi byli také českoslovenští reprezentanti v ledním hokeji Zlatko Červený a Antonín Španinger. Počet pétépáků z jižních Čech však jistě přesahoval tisíc mužů, ale řada z nich se tohoto dne nedožila.

Na tomto setkání jsme zvolili přípravný výbor a v usnesení jsme požadovali plnou rehabilitaci. Řada našich členů měla v té době za sebou i několikaroční pobyt v uranových dolech. Pak vznikly okresní kluby. V našem českobudějovickém bylo registrováno na 250 členů. Z tohoto počtu se do dnešního dne dožívá, resp. přežívá méně než sto lidí ve věku do 90 let.

O našich osudech chodíme přednášet do škol a těší nás zájem mladé generace, která byla a je krmena slátaninami z pera Miroslava  Švandrlíka - Černí baroni - jehož scénář k seriálu stejného jména nezná slušné pojmenování. Našemu hnutí velmi ublížil a pomohl tak komunistické propagandě.

V roce 1990 jsme měli trochu jiné představy o vývoji v našem státě. Nyní bohužel zaznamenáváme nárůst vlivu komunistů, bagatelizování skutečnosti spolupráce s STB a posilování nostalgie po minulé době. K tomu přispívají sdělovací prostředky viz např. stálé opakování starých bolševických seriálů, jako je například major Zeman.

Nejsme pochopitelně spokojeni se situací v našem národě, kde chybí morálka, šíří se idea zlatého prasete konzumismu, vrcholní politici lžou, kradou, podvádějí nejenom své manželky. Zásahy v Ústavu pro dokumentaci totalitních režimů, cenzura v radiu a televizi jsou toho příkladem.

Daří se nám pečovat o naše bratry, pořádáme s pomocí Jihočeského kraje rekondiční pobyty, pečujeme o jejich sociální potřeby a snažíme se jim pomoci v různých oblastech života. Bohužel nalézáme málo podpory zejména u ministerstev vnitra a obrany.

Máme vynikající spolupráci s naší armádou, která je opakem té, která nám tolik ublížila. Na budově Krajského vojenského velitelství v českobudějovické Žižkově ulici jsme mohli instalovat desku k památce těch, které tolik poškodilo období komunistické totality. Heslo této desky je nutno stále připomínat: Zapomínat je nebezpečné, a to proto, že tato doba poškodila nejen ideály našeho mládí, ale cejch pétépáka pronásledoval nás i naše rodiny až do toho dne, jehož výročí si připomínáme," dodává Václav Šulista.