Napadenému muži také okamžitě poskytli první pomoc a počkali u něj až do příjezdu policie. Přestože riskovali vlastní život, veškeré zásluhy skromně odmítají. Argumentují tím, že by se tak zachoval každý. Za mimořádnou statečnost a odvahu je proto včera ocenili krajský policejní ředitel Radomír Heřman a hejtman Jiří Zimola.

Dramatický příběh se odehrál v pondělí 3. října kolem 20. hodiny. Radek Poutník půjčil 32letému muži ze stejné obce několik desítek tisíc korun a domluvili si schůzku kvůli jejich navrácení. Místo peněz však vytáhl dlužník nůž a zasadil věřiteli několik bodných ran po celém těle. Oba partneři byli v té době doma na zahradě. Když uslyšeli křik, na nic nečekali a vydali se napadenému na pomoc. „Byla tma a ten útočník měl na hlavě kapuci, takže jsme nejprve nevěděli, kdo to je. Nebylo mu vidět do obličeje. O hádku v afektu se určitě nejednalo, protože měl na rukou chirurgické rukavice,” vzpomíná Pavla Talířová.

Její přítel, který se od dětství věnuje bojovému umění taekwon-do, se na násilníka okamžitě vrhnul a pokusil se ho zastavit. Pachatel se mu však vysmekl a dal se na útěk. Podle Mirzy Crnovršanina útočník pobodal muže přímo ve svém autě. Zachránce tam přiběhl ve chvíli, kdy už se pachatel snažil místo opustit. „Chytil jsem ho, ale on se mi vyškubl. Přítelkyně ho nějak srazila na zem a pak jsem na něj skočil. Do té doby, než přijela policie, jsme se ho snažili zpacifikovat a držet při zemi,” popisuje Crnovršanin.

Za hrdiny se nepovažují

Strach prý v té chvíli necítil a jednal zcela automaticky. To, že riskoval i svůj vlastní život, si v té chvíli vůbec neuvědomil. Napadlo ho to až později, když přijeli policisté a vyprchával z něj adrenalin. „Při zadržení se pachatel choval celkem normálně. Všechno bylo v klidu, akorát mi pořád říkal, abych ho pustil, protože se přece známe,” podotýká Mirza Crnovršanin a doplňuje, že na zásahu se podílel ještě tchán napadeného, který mu pomohl útočníka zpacifikovat.

Jeho přítelkyně dodává, že se za hrdiny nepovažují. A to přesto, že dosud nic podobného nezažili. Domnívá se, že stejně by jednal každý, kdo by se do tak vyhrocené situace dostal. „Stále mi to ještě nedochází. Nikdy jsem nic takového neudělala, ale kdyby se to stalo znovu, tak určitě zase pomůžu. To, že jsme riskovali život, jsme si vůbec neuvědomovali. V tu chvíli chce člověk pouze pomoci,” říká skromně Pavla Talířová.

Hrozná scéna z paměti nevymizí

Napadený Radek Poutník přežil vražedný útok jen zázrakem. Stále se z něj nemůže vzpamatovat, hlavně po psychické stránce. Říká, že ta hrozná scéna, kdy z něj tekla krev proudem na všechny strany, mu z paměti nikdy zcela nevymizí.

S pachatelem se totiž znal dlouhá léta a bydleli od sebe asi 100 metrů. Nebyli sice blízcí přátelé nebo kamarádi, ale vždycky se pozdravili a ani ve snu by ho proto nenapadlo, že mu tento člověk jednou bude usilovat o život. Stejně tak nikdy nepřestane vděčit statečným sousedům za to, že chladnokrevný útok přežil. „Když zaslechli mé volání o pomoc, ani na chvíli neváhali a postavili se s holýma rukama nožem ozbrojenému muži a zabránili tak mému ubodání. Jen díky těmto lidem mohu dál žít se svou rodinou a vidět vyrůstat své děti. Zůstávám až do konce svého života dlužníkem,” poděkoval dojatý Radek Poutník.

Čtěte také: Zneškodnili vetřelce, dostali medaili