Děti, rodiče i prarodiče přichází v podvečer magického data 12. 12. 2012 na jedno místo, aby společně s Deníkem zpívali koledy.

Šest hodin. Tiše, prosím.

Tři, čtyři…

Dav okolo klávesisty začíná jednou z nejoblíbenějších vánočních písní Nesem vám noviny. „Na to, jaká je zima, přišlo dost lidí," pochvaluje si starosta Brumovic Antonín Košulič, jenž se ke zpěvu nutit nemusí.

„Prý je minus deset," poznamenává jedna z žen ke kamarádce. Někteří obyvatelé Brumovic zimou přešlapují, řada jich přišla s nutnou výbavou: čepicí, šálou i rukavicemi. Aby lidé viděli na vypsané sloky, svítí si na speciální Adventní deník svíčkami nebo takzvanými čelovkami.

„Že je chladno nám nevadí, navíc díky sněhu je krásná vánoční atmosféra. Slova známe, pro jistotu je máme ale i s sebou," říká například Kateřina Herzánová, jenž k nazdobenému stromu přišla s dětmi. Ty byly loni nemocné, takže tehdy u zpívání chyběly. Letos si ho už ujít nenechaly.

„Dopředu jsme to sledovali v novinách, Nový život nám chodí pravidelně. Není to první akce, které se díky němu účastníme. Nebyl proto jediný důvod, proč nepřijít," pokračuje Herzánová.

Pět „povinných" koled zvládají Brumovičtí za pár minut. Jelikož se však u nich stalo zpívání pod stromem tradicí ještě před spojením s Deníkem, bez výrazné pauzy přidávají další písně.

„Tady jsou na to lidi zkrátka zvyklí," přikyvuje starosta, který kvůli podvečerní akci domluvil dřívější začátek mše v tamním kostele.

Zpívala i dvojčata

Zatímco v Brumovicích zpívá asi čtyřicet příchozích, v historickém centru Mikulova, které je pod bílou peřinou ještě hezčí než po zbytek roku, se sešlo přes sto zpěváků různých generací.

Největší pozornost na sebe strhává bohatě ozdobený vánoční strom na Náměstí. Mrzne, ale většině lidí to nevadí. Hlavně dětem. Ty se do omrzení divoce koulují na letní zahrádce, která jim slouží jako sněhová aréna.

„Děti se na zpívání moc těšily. Nemohly ani dospat," usmívala se Miroslava Štyksová z Drnholce, která přivezla do Mikulova svá dvojčata.

Když se obrovská ručička na věži nedalekého kostela svatého Václava přiblíží k šestce, všichni se přesouvají k vánočnímu stromu. Nejvíce vynikají hlasy pěveckého sboru tamního gymnázia Gaudium, dětí z mikulovského dětského domova, členů Virtuosi di Mikulov, pěveckého sboru Ptáčata a zpěváčků sbormistra Václava Peši.

Uteklo to rychle

Po patnácti minutách vybrané koledy utichají a lidé se s úsměvem rozcházejí ke svařáku, který navařila Mikulovská rozvojová. Na některých jde vidět, že by zpívali dál. Klidně i stejné koledy znova.

„Je velká škoda, že vše proběhlo tak rychle. Zpívaly bychom ještě dál a o něco pomaleji. Odběhla jsem jen od plotny, protože známá volala, že o zpívání četla v novinách. Jsem ráda, že jsem stihla alespoň polovinu programu," svěřila se žena z Mikulova s tím, že za rok přijde zase.