Projekt zahrnuje území Břeclavska a Hodonínska, kde se potkávají řeky Dyje a Morava. Mezi organizátory je například Filip Šálek z Lanžhota. „Hotovo musí být do konce listopadu," poznamenal spoluautor projektu.

Společně se školáky se odborníci pustí do oplocení stromů, které stojí podél hráze odlehčovacího ramene. Předběžně si na to plácli s poštorenskou školou Komenského. Další žáci se zase zúčastní Bobr cupu – zábavného orientačního závodu. Cílem je dostat děti do míst, která bobr obývá. Akce se uskuteční ve čtvrtek, v případě deště pak zřejmě v pondělí. „Děti se seznámí s tím, jak vypadá typická bobří jídelna, nakouknou do bobřího polohradu, sáhnou si na bobří hráz nebo zkusí zaznamenané okusy přiřadit k jednotlivým druhům stromů," stojí v projektu.

PROVÁZÁNÍ S MOBILY

Součástí osvěty se stanou také cedule a informační letáky. Ty se objeví v desítkách obcí, kde se bobr vyskytuje. Samozřejmostí bude provázání s digitálními technologiemi. Půjde o takzvané QR kódy, jež si bude možné načíst přes mobilní telefon.

Autoři chtějí především zamezit konfliktním situacím, kdy zvíře svým přirozeným chováním narušuje místa obývaná člověkem. „Osobně jsem se s tím nesetkal, ale ve městě je slyšet, že někteří lidé bobra chytají. Při obchůzkách vidím, že aktivita bobrů šla dolů. A teď je otázkou, zda přirozeně nebo jde o tlak místních obyvatel," sdělil Šálek.

Počet oficiálně zjištěných případů je ale nulový. Mluvčí strážníků okresního města Zdeněk Novák za poslední čtyři roky nic takového nepamatuje. „Pokud jsme se s bobrem setkali, pak jen tehdy, že byl náramně zvědavý a vyšel se podívat na sídliště, do ulic v centru a podobně. O tom, že by někdo na divoké zvíře zaútočil – ve zlém úmyslu nebo v sebeobraně – nevím," oznámil mluvčí.

Bobr se na území Břeclavska a Hodonínska vrátil v osmdesátých letech minulého století. Jeho populace je tam v České republice nejrozšířenější.

Za svůj život dokáže zvíře pozměnit krajinu kolem vody, škody působí především lesníkům a zemědělcům.