S těmi naopak nemá problém Stanislav Polesný. „Jsou chutné. Ve velkoobchodě nakupujeme pravidelně. Ani manželka si nestěžuje, že by byly nějaké kazové, když je připravuje. Dřív jsme kupovali od soukromníka, ale ten s prodejem skončil," sdělil Polesný.

Co se pak týká větších zemědělských společností, například Agros Vyškov- -Dědice brambory nepěstuje podle předsedy představenstva Cyrila Sigmunda zhruba dvacet let. „Ze strany lidí o ně nebyl moc velký zájem. A nemáme na to technologii," uvedl Sigmund.

Stejně hovořil ředitel společnosti Kojál Krásensko Ladislav Ševčík. „Rovněž nemáme techniku. Abychom tyto plodiny mohli pěstovat, potřebovali bychom sazeče, vyorávače, sklady," vyjmenoval Ševčík. Brambory sice pěstují, nicméně jen pro své zaměstnance. „Vysazujeme je zhruba na čtyřech hektarech s tím, že naši lidé si je sami sbírají. Ale na trh je nedáváme," zmínil Ševčík.

Podobné je to podle jeho slov i v jiných částech Vyškovska. „Vím, že to tak dělají třeba i v Drnovicích nebo Nesovicích," dodal šéf krásenského podniku s tím, že kdo chce koupit brambory od zemědělců, šanci má spíš na Blanensku. Třeba v Bořitově.

Právě tam je pěstuje ve velkém Jaroslav Crhák. Nabízí šest odrůd brambor v různých varných typech. Zájemci si mohou koupit odrůdy Adéla, Agria, Dali, Ditta, Princess nebo Rosara, která má červenou slupku. Jejich cena se pohybuje okolo osmi korun za kilogram. „Nedá se říct, že by některá z odrůd byla u zákazníků nejoblíbenější. Všechny se prodávají stejně," zhodnotil Crhák.

Co se týká počtu zákazníků, těch je podle něj v poslední době víc. „Ale berou o něco méně brambor. Záleží na tom, zda je mají kde uskladnit. A také je to tím, že v dnešní době lidé volí i jiné přílohy než jen brambory, například dýni," řekl bořitovský zemědělec, který bramborami každoročně osází kolem dvaceti hektarů půdy.

MARTINA HAŠKOVÁ
MARKÉTA PULDOVÁ