„Za vodné a stočné platíme téměř devadesát korun za kubík. To je nejvyšší cena v regionu. Tedy když ji srovnáme s okolními obcemi, které ze svazku vystoupily nebo jeho členy nebyly. Například Lysičtí platí za kubík vody sedmapadesát korun, Ráječtí šestapadesát korun," vysvětlil člen aktivity Vlastimil Polínek.

V Černé Hoře se podle něj kvůli vodě atmosféra tak vyostřila, že zastupitelé mají na svém nejbližším zasedání, které se bude konat osmadvacátého srpna, vyhlásit referendum. „Už to dvakrát slíbili, ale je otázkou, jestli ho skutečně vyhlásí," obává se Polínek.

Do té doby však bude muset městys vyčíslit náklady na uskutečnění referenda a také náklady, které Černé Hoře vzniknou v souvislosti s tím, jak referendum dopadne. „To znamená, co by městys stálo, kdyby ze svazku vystoupil, a co finančně znamená, když v něm zůstaneme," uvedl starosta Černé Hory Ondřej Měšťan.

Členové aktivity chtějí dosáhnout toho, aby otázka v referendu byla položena co nejsrozumitelněji. „Chceme, aby zněla: Chcete, aby Černá Hora vystoupila ze Svazku?" řekl další člen aktivity Pavel Hlaváček.

Referendum kvůli drahé vodě se v městysu konalo již v roce 2009. „Předtím se však odehrála v městském zpravodaji účelová kampaň ze strany tehdejšího vedení městyse. Navíc otázka zněla takto: Chcete vystoupit ze svazku, zaplatit za to sedm milionů korun, a ještě k tomu platit větší vodné a stočné? Podle nás byla zavádějící," řekl člen Naší vody Miloš Bílý.

A tak se podle něj stalo to, že z více než dvou tisíc obyvatel Černé Hory přišlo hlasovat pouze dvě stě osmdesát pět. „Referendum proto bylo neplatné," připomněl Bílý.

Měšťan uvedl, že se nebrání tomu, aby otázka v referendu byla nyní jednodušší. „Pro své rozhodnutí však obyvatelé musejí mít zmíněné potřebné informace," zdůraznil.

Členové Naší vody nechali na vlastní náklady vytisknout 680 kopií vlastního zpravodaje, ve kterém se snaží přesvědčit obyvatele Černé Hory o nutnosti vystoupení ze svazku. Předseda Svazku vodovodů a kanalizací Jiří Crha ale už nyní ví, že pokud dá Černá Hora svazku sbohem, musela by se s ním majetkově vypořádat. „To by přišlo městys na několik milionů korun. Od počátku jeho členství ve svazku, tedy od roku 1994, jsme do něj investovali nejméně čtyřicet milionů korun. Například na postavení čističky," uvedl Crha.

Podle jednoho z členů aktivity Patrika Hořavy by ale městys po vystoupení ze svazku zase ušetřil na ročních nákladech za vodné a stočné zhruba tři miliony korun. „Nechali jsme si vypracovat přibližnou ekonomickou analýzu. Máme vlastní zdroj vody u Zeleného kříže. Proč bychom za něj měli platit svazku? To, co je naše, bychom si měli obhospodařovat sami. Doslechli jsme se navíc, že tuto vodu chce svazek pouštět i do Blanska," tvrdí Hořava.

Zároveň podotkl, že Černohorští jsou třetími největšími odběrateli „svazkové" vody na Blanensku. Pokud by podle něj už nechtěli mít se svazkem nic společného, postupně by se to projevilo i v Boskovicích a Blansku. To by mohlo vést k pozvolnému rozpadu svazku a být impulsem k tomu, aby obce, městyse či města pečovaly o svou vodu samy. „Svazek je velký kolos, který je úzce spojený se třemi dalšími společnostmi. Například s boskovickou divizí Vodárenské akciové společnosti. Naše voda tak, zjednodušeně řečeno, teče přes čtyři různé trubky, a přitom by mohla jen přes jednu. Zbytečně kvůli tomu vynakládáme peníze navíc," vysvětlil Hořava.

Jiří Crha přiznal, že by ho mrzelo, kdyby Černá Hora ze svazku vystoupila. „Rozhodně by to ale nevedlo k zániku naší společnosti. Blansko, Boskovice a Černá Hora jsou ovšem ty obce, které vytvářejí svazku zisk. Fungujeme na principu solidarity, což znamená, že bohatší obce dotují ty chudší. Každá ale platí za vodu stejnou částku. Jinak by to některé vyšlo až trojnásobně dráž," vysvětlil Crha.

Svazku se podle něj získávají dotace snáz než jednotlivým obcím. „S tím souvisí i cena vodného a stočného, kterou každoročně navyšujeme zhruba o pět procent. Protože se nám daří získávat mnohamilionové dotace na infrastrukturu, musíme cenu vody nastavovat tak, aby odpovídala podmínkám dotací," dodal předseda Svazku vodovodů a kanalizací.

Zástupci Naší vody ale s Crhovými názory nesouhlasí. „Argumentace, že svazek lépe dosáhne na dotace, je mylná. O dotaci na čističku žádal městys spolu s Bořitovem, nikoliv svazek. V připravovaných změnách stanov má být zakotven bod, podle kterého svazek nebude financovat infrastrukturu, kterou využívá méně než dva tisíce obyvatel. Tak kde je ta solidarita?" ptá se Bílý.