Problém je podle ní v délce atestace. „Než si lékař dodělá specializaci, trvá to od promoce po získání certifikátu dvacet let. Na to, aby se vychovala nová generace diabetologů, je to dlouhá doba. Kolegyně za sebe kvůli vážné nemoci potřebovala sehnat náhradu, nemohla nikoho najít. Situace je opravdu vážná," upozornila Palová.

Zkušenosti s léčbou pacientů s cukrovkou tak má třeba vyškovský praktický lékař Robert Rajci. Ti, kteří k němu chodí, mají lehkou formu diabetu. „Péči o lidi s tímto onemocněním máme od pojišťoven hrazenou. Navíc máme také manuál na to, jak postupovat, když léčíme diabetika," řekl Rajci.

Test, při kterém je možné nemoc odhalit, dělá pacientům při preventivních prohlídkách. „Příznaky diabetu jsou nespecifické, většinou se onemocnění zjistí právě z výsledků testů při prevenci," sdělil vyškovský lékař.

Aby praktici dokázali zajistit komplexní péči o pacienty s cukrovkou, kteří nemají žádné komplikace, podporují i pojišťovny. „Specialisté díky tomu můžou mít větší prostor pro pacienty s těžšími projevy nemoci," řekl mluvčí jedné z pojišťoven Oldřich Tichý.

Díky hrazené péči od pojišťoven mají praktici například možnost sledovat hladinu dlouhodobého cukru v krvi pacienta přímo v ordinaci, bez nutnosti ho odesílat do laboratoře. „Pokud by se stav diabetika zhoršil, může ho praktik kdykoliv odeslat ke specialistovi," doplnil mluvčí s tím, že preventivní prohlídky by lidé neměli zanedbávat. „Testy na hladinu krve lékaři dělají v osmnácti letech a potom po čtyřicítce každé dva roky," zmínil Tichý.

diabetici v regionuMezi lety 2001 a 2013 vzrostl počet diabetiků na Vyškovsku zhruba o pět set. Ke konci roku 2011 se v regionu léčilo s cukrovkou 3 481 lidí, o dvanáct let později jich už bylo 4 011. Novější čísla zatím Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zřízený příslušným rezortem nemá.

Podle Palové si ve většině případů za nemoc, případně zhoršující se stav můžou pacienti sami. „Nespolupracují. Nemyslím tím jen svoje pacienty, jde o celkový trend v naší republice. Pokud nedodržují režimová opatření, hlavně dietu a pravidelnou stravu, léčba je zbytečná. Zhruba jeden ze sta mi řekne, že z jídelníčku vyřadil sladké. Většina z těch, kteří přijdou na kontrolu, se mi vůbec nestydí oznámit, že jedí dál uzeniny, sladké nebo pijí pivo, i když by vzhledem k nařízené dietě neměli," přiblížila diabetoložka.

Například Lukáš Hradil zjistil, že má cukrovku druhého typu v devatenácti letech. K odborníkovi ale zatím nechodí. „Tehdy jsem pomáhal tátovi na stavbě a po práci jsem se cítil dost unavený. Protože máme onemocnění v rodině, zašel jsem si pro jistotu k lékaři. Bohužel se rodinná anamnéza nevyhnula ani mně," svěřil se dnes osmadvacetile­tý muž.

Jak říká, má jen slabou formu. Léky prý užívá, když si vzpomene. „Doktor mi řekl, že když zhubnu a budu dodržovat správnou životosprávu a dietu, mohl bych být i bez prášků. Vzhledem k tomu, že v práci kolikrát ani nemám čas se najíst, rozhodně správnou životosprávu nemám a mít nebudu, se bez léků neobejdu," konstatoval Hradil.

Přiznal, že se občas kvůli nepravidelnému stravování dostává do stavu hypoglykemie, tedy výrazného poklesu hladiny cukru v krvi. „Projevuje se to tak, že jsem zpomalený, v horších případech nemůžu pořádně mluvit. V dané chvíli musím doplnit cukr, stačí sladká tyčinka," dodal diabetik.

Na kontroly chodí jednou za půl roku k praktikovi. „Ten mi dělá test na hladinu cukru v moči a léky mi taky napíše. Dokud nebudu mít nějaké větší problémy, k diabetologovi se nechystám," je rozhodnutý Hradil.