„Obdrželi jsme žádost o okamžitou pomoc defibrilátorem dvaapadesátiletému muži, který se nacházel v kritickém stavu. V bezvědomí ho našel městský strážník. Policisté dorazili na místo, použili přístroj, ale bohužel bylo pozdě, muž už byl po smrti," popsal mluvčí vyškovské policie Petr Nečesánek.

Třebaže měl případ tragický konec, jak policisté, tak záchranáři se shodují, že přínos přístrojů, které jsou schopné elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce, je velký. „Při podobných krizových situacích hraje roli každá minuta," upozornila mluvčí krajské záchranné služby Barbora Zuchová.

Defibrilátorů, které by v případě potřeby mohla použít veřejnost, je ale třeba konkrétně na Vyškovsku stále minimum. Krajská záchranná služba proto pracuje na tom, aby se situace nejen v regionu zlepšila.

Projekt, který má zajistit zvýšený počet těchto přístrojů v kraji a jejich přehledný registr, je v běhu už tři roky. „Naším cílem je kompletně zasíťovat celý kraj. V současné době jich máme v registru sedmadevadesát. Jsou mimo jiné na policejních a hasičských stanicích, v ulicích a třeba v některých obchodních centrech," vyjmenovala Zuchová.

Pravděpodobně jich je ale mnohem víc. O mnoha přístrojích, které si pořídili firmy nebo soukromníci, kraj neví. Proto záchranáři vyzývají, aby každý, kdo defibrilátor vlastní, ho nechal u záchranné služby zaregistrovat. „Pokud se tak nestane, je vlastně k ničemu. V kritické situaci dává ihned operátorka vědět složkám záchranného systému, kde se nachází nejbližší defibrilátor, ví však jen o těch, které jsou v registru," podotkla mluvčí záchranné služby.

Vyškovsko zatím podle všeho v záležitosti registrování zaostává. Záchranáři evidují jejich umístění jen u Policie České republiky v Ivanovicích na Hané, Bučovicích a Slavkově u Brna a u profesionálních hasičů v Bučovicích a Vyškově. „Ve vyškovském okrese budou nepochybně nějaké automatizované externí defibrilátory ve firmách nebo jiných subjektech, o jejich existenci ale v současné době nevíme," konstatovala Zuchová.

Hasiči často přijedou na místo dřív než záchranáři, proto s nimi před rokem a půl zahájila záchranná služba v otázce defibrilátorů úzkou spolupráci. Jejím výsledkem je, že stroje má mnoho jednotek k dispozici. „Hasiči, kteří na místo neštěstí přijedou před záchrannou službou, tak mohou ihned zahájit oživování. My musíme k pacientovi ze zákona dojet do dvaceti minut, ale hasiči jsou často na místě třeba do pěti minut," upřesnila Zuchová.

V dohledné době si chce přístroj pořídit například hasičský sbor z Hrušek. K jeho nákupu využijí padesáti tisícovou dotaci z Jihomoravského kraje. Třicet tisíc dostanou i od obce. Nakoupí za ně i jiné vybavení, samotný defibrilátor stojí většinou okolo třiceti tisíc. „Se záchranáři se ještě potřebujeme poradit, jaký druh přístroje bude nejlepší zakoupit. Zároveň jsme s nimi domluvení na proškolení," uvedl starosta sboru Miloš Křivinka.

Jakmile hrušečtí hasiči budou přístroj mít, teoreticky jim přibude práce, třebaže si pochopitelně přejí, aby žádnou mít nemuseli. „K případům, které použití defibrilátoru vyžadovaly, jsme dosud nemohli jezdit, teď se ale naše působnost rozšíří," podotkl Křivinka.

Policisté zatím podle Nečesánka použili AED třikrát, naposledy, jak bylo řečené, tento víkend. „Bohužel i předchozí dva případy dopadly podobně jako ten v Ivanovicích," dodal mluvčí.

dlouho chybělyDefibrilátorů je několik typů. Pro širokou veřejnost je určený automatizovaný externí defibrilátor. Zatímco v cizině jsou přístroje běžně rozmístěné už několik let, Česká republika dlouho zaostávala.