Místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš hovoří o investici půl až tři čtvrtě miliony korun. „Rozhledně chybí jen vrátit nesmyslně odřezaný spodek schodiště, navařit kolem cesty nahoru zábradlí a vše natřít. Žádné původně plánované zasklení
a podobně není potřeba. Naopak by bylo k horšímu," napsal Gejdoš do Křepic.

Přednost má školka

Starosta obce František Hlaváček ale namítá, že Křepičtí potřebují peníze na důležitější věci. „Letos na rozhlednu určitě nebude, jen na rekonstrukci kuchyně ve školce potřebujeme asi tři miliony korun. Vždycky nám někdo něco navrhne, ale už neřekne, kde na to vzít. Uvidíme, téma k debatě to je, budeme o tom jednat," reagoval Hlaváček.

Podle něj by rozhodování hodně usnadnilo, kdyby obec získala na dokončení stavby 
z konce socialistické éry peníze. „V Křepicích je spousta lidí pro, další ale proti. Když byla možnost stavbu dokončit, všichni mlčeli, protože to tehdy byl pozůstatek komunismu," kritizoval Hlaváček.

Gejdoš z Klubu přátel rozhleden hovoří o velké šanci na zatraktivnění Křepic pro turisty, kteří jezdí po okolí na kolech. „Řada obcí ve vašem okolí investovala mnohem větší peníze do stavby celých nových rozhleden. Vám jedna už skoro hotová stojí za humny a stačí tak málo, aby byla atrakcí. A atrakcí by rozhodně byla, neb kromě maďarského Gömbkilátó nedaleko obce Balatonboglár u Balatonu nemá unikátní kulovitý tvar v Evropě obdoby. A místo má obrovského genia loci, nejen díky vzpomínce na historii a již plně odpolitizovaného maršála Malinovského," uvedl Gejdoš v dopise.

Investice se vyplatí

Někdejší první muž Bořetic Václav Petrásek, který stál 
u zrodu kravihorské rozhledny, první na Břeclavsku, iniciativu klubu vítá. „I já bych Křepickým doporučil stavbu dokončit, nechávat na místě torzo je špatně. Tato investice se určitě vyplatí. U nás míří každé léto k rozhledně procesí návštěvníků," podělil se o bořetickou zkušenost.

Starosta Křepic ale namítá, že v případě téměř třicet let starého torza je řada věcí komplikovaných. „Stavba 
v podstatě neexistuje, nikdy nebyla dokončená. Vzhledem ke stáří konstrukce bychom potřebovali třeba posudek statika. Postavit rozhlednu na zelené louce je daleko jednodušší, než oživovat takto starou stavbu," srovnával Hlaváček.

Památník vznikal v místech, odkud velitel druhého ukrajinského frontu maršál Rodion Malinovskij řídil osvobozování Brna. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se výstavba zastavila a areál od té doby chátrá.