„Soutěž se týkala všech středních zdravotnických škol v Česku. Měla jen dvě kola: školní a pak celorepublikové, které se konalo v Praze na Střední zdravotnické škole Ruská. Tam se dostalo dvanáct dívek, nejvíc jich bylo z Prahy, Brna a Jihlavy. Když mi předávali ocenění a gratulovali, nejdřív jsem to ani nebrala moc vážně. Ale pak mi postupem času došlo, že jsem se asi opravdu předvedla v dobrém světle a udělalo mi to velkou radost," říká sedmnáctiletá studentka.

Paradoxně jí celorepublikové kolo připadlo snazší než školní. „U nás se mi dostalo docela složité zadání týkající se onemocnění srdce. V Praze jsem si vylosovala otázku, co s pacientem, který má pocit na zvracení," dodává.

Kariéra ve zdravotnictví ji, jak říká, byla prakticky předurčená. Její maminka i babička byly zdravotními sestrami. Ona sice po základní škole toužila jít spíš na veterinární školu, ale když to nevyšlo, vyškovskou „zdravkou" nepohrdla. A je na ní víc než spokojená. „Škola mě baví a po dostudování chci v oboru určitě zůstat. Po střední bych ráda šla ještě na nějakou vyšší odbornou školu, například na porodní asistentku. Přemýšlím i o medicíně, ale trochu se bojím toho, jak je náročná. Pak už by mi nezbýval skoro žádný čas na osobní život," konstatuje Hanka, která například ráda plave nebo jezdí na kole.

Za sebou má i hodně praxe ve vyškovské nemocnici. Díky ní zjistila, že nejdůležitější ze všeho je vyrovnat se s psychickým tlakem. „Člověk se nesmí nechat rozhodit tím, co vidí, i když je to někdy těžké," říká.

Některé věci ale jen tak za hlavu hodit nedokáže. Už v poměrně mladém věku se stejně jako řada zkušených lékařů a ošetřovatelek nemůže ani doma zbavit myšlenek na pacienty. „Hodně přemýšlím, jak bych jim mohla pomoci. Stává se mi to i mimo praxi. Jednou jsem byla v nemocnici za babičkou a na pokoji s ní ležela paní, kterou trápila velká bolest hlavy. Měla po lumbální punkci, při níž se odsává mok z páteřního kanálu. Zákrok by ale neměl mít takové vedlejší účinky. Ani doktoři nevěděli, co s ní," vypráví dívka.

Pak ji napadlo, jestli žena po zákroku příliš brzo nevstala. „To by mohlo její problémy způsobit, protože po punkci musí člověk zůstat určitou dobu ve vodorovné poloze. Ona to sice nepřiznala, ale to málokterý pacient," usmívá se mladá ošetřovatelka.