Státní zástupce okresního státního zastupitelství v Blansku Jaroslav Horák je obvinil, že jako členové představenstva společnosti Jihomoravské pivovary schválili nevýhodnou smlouvu o prodeji sodovkárny v Tečovicích. „V roce 2006 schválili prodej sodovkárny včetně příslušenství a zásob. Kupní cena šest a půl milionu korun měla být uhrazená celkem ve třech splátkách, nejpozději však dva dny před podpisem smlouvy. Podle propozic však zásoby neměly být součástí prodeje. Smlouva byla pro pivovar značně nevýhodná a umožňovala kupujícímu převzít majetek ještě před zaplacením," uvedl Horák.

Smlouva podle státního zástupce obsahovala i dodatek o smluvní pokutě, kterou Jihomoravské pivovary zaplatí při nedodržení podmínek. „Kupující firma El Niňo Beverages zaplatila jen první splátku. Společnosti Jihomoravské pivovary tak vznikla škoda čtyři a půl milionu korun," dodal Horák.

Jiří Piňos obvinění odmítá. „Cítím se být nevinný a překvapuje mě, že spis neskončil na státním zastupitelství, ale dostal se až k soudu," řekl Piňos.

Před soudem se rozhodl vypovídat. „Firma Jihomoravské pivovary byl zbytek velkého krajského podniku, vlajkovou lodí byl vyškovský pivovar. Na něj byly navěšeny různé přívažky s většími nebo menšími problémy, jedním z těchto přívažků byla právě sodovkárna v Tečovicích," podotkl Piňos.

Podnik byl podle něj dlouhodobě ztrátový. „Táhla společnost postupně ke dnu a proto jsme stáli před rozhodnutím, jestli výrobu ukončit, nebo sodovkárnu prodat. Ukončení výroby by podle posudku vyšlo na dvanáct milionů korun, proto se ministerstvo zemědělství jako jediný akcionář společnosti rozhodlo sodovkárnu prodat," vysvětlil Piňos.

Z veřejné obchodní soutěže pak podle něj vzešel jediný nájemce, a to právě společnost El Niňo. „Předložila původní návrh smlouvy, který byl několikrát upravovaný a připomínkovaný za spolupráce s právníky ministerstva zemědělství," popsal situaci obžalovaný.

Předsedkyně senátu Zdeňka Kalová však připomněla, že firma El Niňo neakceptovala kupní cenu stanovenou ministerstvem ve výši pět a půl milionu korun. „Firma navrhla jen částku čtyři sta dvacet tisíc korun bez daně z přidané hodnoty, nepřiložila ani doklad o finančním krytí ceny. V rozhodnutí akcionáře přitom stojí, že pokud nebudou podmínky akceptované, veřejná soutěž se zruší," upozornila Kalová.