Cizinecká policie ani odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra běžně tlumočníka nenabízí, cizinci si ho tak musí zajistit sami. „Přijela jsem do Brna a hned jsem se šla zaregistrovat. Na místě jsem ale nerozuměla ani slovo a zavolala jsem hned svého kamaráda Čecha," popsala svůj první zážitek s cizineckou policií Ruska Darja Kaminskaja.

Špatnou zkušenost s přístupem úředníků má i Portugalec Pedro Ferreiro. Minulý týden si šel v Brně vyřizovat pracovní povolení. „Pokud češtinu neovládáte, začnou mluvit velmi pomalu. Očekávají, že jim najednou porozumíte," svěřil se cizinec.

Zahraniční studenti musí zaregistrovat svůj pobyt, pokud nebydlí na koleji. Týká se to i mladých lidí z Evropské unie, ti musí na cizineckou policii do tří pracovních dnů. „Přijít sám na přepážku úřadu je pro cizince bez znalostí češtiny risk. Anglicky nebo jiným jazykem se domluví jen někteří úředníci, pravidlo je čeština jako úřední jazyk," shrnul pracovník organizace Brno Expat Centre Jan Kopkáš. Centrum cizincům v Brně pomáhá.

Kopkáš dodal, že přístup úřadů se za poslední dobu moc nezměnil. „Pozorujeme větší snahu úředníků komunikovat i v jiném jazyce. Někteří ale stále mluví pouze česky," komentoval situaci.

Policisté mají pro jazykové bariéry jednoduché vysvětlení. „Jsme v České republice, úřední jazyk je tu čeština. Pokud jde cizinec o něco žádat k nám, má si zajistit tlumočníka. Pokud cizince například zadržíme, zařídíme mu tlumočníka my," informoval vedoucí odboru cizinecké policie jihomoravského krajského policejního ředitelství Miroslav Tóth.

MICHAELA BENEŠOVÁ