Další krok vpřed v česko-lichtenštejnských vztazích potvrdili ministři zahraničí obou zemí, Jan Kohout a Aurelia Frick. Schválili zprávu společné komise historiků, která podle komentáře publicisty a historika Pavla Juříka uzavírá jednu kapitolu a otevírá novou. Historikové diskutovali i na téma, kolem nějž se chodí spíše po špičkách: poválečné konfiskace majetku rodu, mezi který patřil i Lednicko-valtický areál.

„Komise konstatovala také tu věc, že se česká a lichtenštejnská strana neshodují v otázce poválečných konfiskací majetku občanů Lichtenštejnska. Když jsme po 64 letech našli odvahu udělat nezaujatou revizi vzájemných vztahů, která odhalila řadu překvapivých a pozitivních věcí, měli bychom najít odvahu vrátit se i k roku 1945," sdělil Břeclavskému deníku Juřík.

Poukázal tak na to, zda je uplatnění takzvaných Benešových dekretů na majetek Lichtenštejnů opravdu v pořádku. „Jestli to skončí finanční kompenzací nebo vrácením části majetku, je otázkou. I kdyby ale byla výsledkem třeba jen omluva, měla by taková debata smysl," nechal se slyšet Juřík.

Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. před více než rokem při návštěvě Mikulova prohlásil, že vrácení majetku by přineslo prospěch oběma stranám. „Pokud by se měl majetek našemu rodu vrátit, muselo by to být po dohodě s českým státem. Rozhodně nemáme v úmyslu jít do nějakého soudního procesu," uvedl.

Nekolaborovali

Je otázkou, jaký posun v této záležitosti přinese zpráva, kterou historikové zpracovávali tři roky. „Představuje významný přínos ke vzájemnému pochopení a příští spolupráci," řekla diplomaticky lichtenštejnská ministryně zahraničí Aurelia Frick.

Stejnou řečí mluví její český kolega Jan Kohout. „Komise se nevyhýbala žádným ožehavým tématům. To považuji za důležité," kvitoval ministr zahraničí, podle něhož jižní Morava čile rozvíjí vztahy s Lichtenštejnskem.

Břeclavský historik Emil Kordiovský vzpomněl jeden z prvních takových příkladů – otevření Lichtenštejnského domu v Břeclavi v roce 2009.