Základní školu v Blansku Nad Čertovkou, která se specializuje i na výuku dětí s lehkým mentálním postižením, navštěvuje třiačtyřicet žáků. „Tři děti už maminka přehlásila na školu běžného typu, ale po třech týdnech se vrátily opět k nám. Neprospívaly, prostředí normální školy vnímaly jako nepřátelské. Ostatní rodiče zájem o přeřazení neprojevili," uvedla ředitelka školy Jarmila Baletková. Zdůraznila, že novela nabízí možnost zařadit děti s lehkou mozkovou dysfunkcí do běžných škol, ale školský zákon to nezavádí jako povinnost.

V nejbližších měsících se ve škole uskuteční schůzka s rodiči. Ti se do května musí vyjádřit, jestli budou přeřazení dětí do běžné školy chtít. V té době už by měla být hotová i prováděcí vyhláška, na níž ministerstvo školství pracuje. „Podpůrná opatření ve výuce pro nás novinkou nebudou. V praktických školách jsou standardním přístupem," pokračovala Baletková. Ta připomněla, že ve škole jejich typu je obvyklý menší počet dětí ve třídách, postupy i tempo práce přizpůsobené možnostem jednotlivých žáků, prostor respektovat víc jejich zvláštnosti, ale i dostatek času na učivo a jeho procvičení.

Školy, které se na vzdělávání těchto dětí zaměřují, jsou na Blanensku dvě. V Blansku a v Boskovicích. K tomu jsou praktické třídy v základních školách v Lysicích a Letovicích. Na jižní Moravě je takových škol celkem osmnáct.

Výuku tam řeší příloha rámcového vzdělávacího programu o lehkém mentálním postižení. Tuto přílohu ale ministerstvo zrušilo, zatím bez náhrady. Novela přitom byla podepsána loni na jaře a začne platit už od letošního září. „Na rámcovém vzdělávacím programu stále pracujeme. Vyžaduje úpravu. Původní přílohu jsme museli zrušit, protože za deset let v některých oblastech zastarala," sdělila ministryně školství Kateřina Valachová.

Neví, na čem jsou

Vedení škol na Blanensku nejvíc vadí to, že stále nevědí, na čem jsou. „Pokud se zavádí takto rozsáhlá úprava, je potřeba, aby byla dopodrobna naplánovaná a propracovaná," řekl ředitel Základní školy v Lysicích Zdeněk Burýšek.

Děti se tam učí v normálních i praktických třídách. Začlenění postižených dětí do kolektivu vrstevníků podporuje, ale tak, aby z toho měly prospěch obě strany. „Novelou rušíme něco, co léta funguje a je ověřené. Český jazyk a matematiku se u nás tyto děti učí podle přílohy zohledňující jejich postižení, mohou látku více procvičit i něco vynechat. A na některé předměty jsou spojeny s vrstevníky s běžnou výukou," popsal zaběhlou praxi. Ve školství pracuje čtyři desetiletí. Radu změn ve školství včetně zařazování postižených dětí do běžné výuky v této podobě vnímá jako pokusy, které nejsou dostatečně připravené.

Ze stejného důvodu se snaží platnost novely oddálit ředitelé brněnských škol. „Novela není připravená, ministerstvo plánuje část vzdělávacího programu vytvořit za pochodu. Proto jsme podepsali výzvu pro prezidenta a snažíme se ji odložit o rok nebo o dva, aby měly školy čas se předem připravit," shrnul ředitel brněnské školy v Lidické ulici Gordon Brei.

Bojí se i šikany

Rodiče postižených dětí zase mají strach, že učitelé budou mít nepřiměřené nároky. A také se bojí šikany ostatních žáků. Na novelu zákona si proto stěžuje Sdružení rodičů a přátel Centra Kociánka. Protože ministerstvo řádně neodpovědělo na jejich dotazy, podají do konce ledna žalobu. „Ministryně Valachová nám přijede situaci vysvětlit pátého února. Nic to ale z mého pohledu nezmění a nemyslím si, že někoho z tří set rodičů, kteří jsou proti, přesvědčí," sdělila Kamila Volejníčková, která rodiče zastupuje. Je přesvědčená, že v běžné škole by její děti, z nichž je jeden autista a druhý trpí Crohnovou chorobou, neměly stejná práva jako děti bez postižení.

Podle brněnského advokáta Richarda Nováka mají rodiče pravdu také z právního hlediska. „I kvůli tomu jim chci pomoct a tuto žalobu vypracuji. I když bych byl rád, kdyby se vše vyřešilo dohodou. Zvažujeme také, zda nejít cestou ústavní stížnosti, protože máme za to, že je novela v rozporu s listinou základních práv a svobod," zhodnotil právník. Podle něj totiž budou žáci s mentálním postižením brzdit děti ostatní, nebudou stíhat učení a základní školu ukončí třeba i v sedmé třídě.