Onoho dne se všechno seběhlo rychle a nečekaně. „Táta najednou ležel bezvládně na pohovce. Věděl jsem, že je zle. V tu chvíli se mi naštěstí vybavilo vše, co jsem se naučil ve zdravotnickém kurzu. Na něm jsem byl krátce před tou hroznou událostí. Díky Bohu," vypráví.

Ihned začal s masáží srdce a dělal ji až do příjezdu sanitky. „Už si nevybavuji, jak dlouho trvalo, než přijela. Máma říká, že snad celou věčnost, mně přišlo, že celkem brzy. Nestihl jsem si pořádně uvědomit, co se vlastně stalo. Jen jsem si přál, aby nám táta neumřel," říká.

Teď za svůj čin dostal medaili. „Ani nevím, kdo mě navrhl, nejspíš starosta našeho sboru. Po žádném ocenění jsem netoužil, ale velice si ho vážím," dodává. Od Okresního sdružení hasičů Blansko navíc dostal památeční sošku svatého Floriana, patrona všech hasičů.

Lukáš Přikryl je dobrovolným hasičem od svých deseti let, ale o kariéře profesionála nesní. Pracuje jako strojní dělník v Boskovicích a rád by se dostal do Brna na vysokou školu, kde chce studovat obor tělesná výchova a sport.

Na osudový den se snaží moc nemyslet. Dal mu ale neocenitelné poučení. „Život je nevyzpytatelný. Važme si každého dne," uzavírá mladík.

MARTIN DLOUHÝ