Město si ovšem problém uvědomuje a podle všeho už o něm diskutovalo. „Územní plán ani hygienické podmínky v místě neumožňují rozšíření. Předpokládám, že hřbitov kapacitou postačí ještě tak na pět až deset let, pak se bude muset řešit, kam dál lidi pochovávat. Vím, že jednou z projednávaných možností je založení nového hřbitova jinde ve městě, ale to je zatím ve fázích nápadů a návrhů," řekl ředitel slavkovských technických služeb, které jsou správcem městského hřbitova, Radoslav Lánský.

Vyškovský rozšíří

Podle svých slov není celkově se stavem hřbitova spokojený. „Jsem rád, že se v současné době pracuje na opravě hřbitovní zdi, ale to je jen začátek všeho, co by se mělo změnit. Rekonstrukci by si například zasloužila i vstupní brána z jižní části hřbitova. Také bych uvítal víc zeleně, která bude i lépe vysázená," poukázal Lánský.

Pro něj je prý Slavkovu vzorem hřbitov ve Vyškově, což těší správce vyškovských hřbitovů Jiřího Lelka. „Po revoluci byl velmi zanedbaný, ale před pěti lety jsme ho zrevitalizovali, vznikla nová výsadba, uličky, dláždění chodníků, osvětlení nebo nová kolumbária. Kromě toho máme na podzim v plánu jeho další rozšíření," avizoval správce vyškovského hřbitova.

Ten také pozoruje stále větší zájem o kolumbária a o pohřeb zpopelněním. Česká republika je koneckonců podle statistik za Japonskem druhá v množství kremačních pohřbů. „Řekl bych, že až z devadesáti procent u nás jde o pohřby zpopelněním. Klasický pohřeb dnes lidé volí jen z náboženských důvodů nebo pokud mají na hřbitově rodinnou hrobku. U nás jsme před šesti lety zavedli na žádost obyvatel i pohřbívání do takzvaných vsypových louček, které také vyžaduje zpopelnění. Od té doby se takových pohřbů uskuteční asi deset ročně, což není málo. Nejčastěji ho lidé volí kvůli určité filosofii, která je nabádá nechat se pohřbít co nejjednodušeji a nejméně náročně," řekl Lelek.

Ani na vyškovském hřbitově ale podle něj není všechno ideální. „Měli jsme poměrně velké problémy s vandalismem. Teď už se nám to ale daří krotit. Domlouvám se ale s policií a vyškovskými úřady o zavedení kamer. Řekl bych, že jde o místo, kde kamery opravdu chybí, přitom jsou jinak už takřka všude," myslí si správce hřbitova.

Velkých oprav se dočkaly i některé hřbitovy na vesnicích. Třeba v Letonicích. „V posledních deseti letech jsme do našeho hřbitova investovali asi jeden a půl milionu korun. Za ně jsme například nechali postavit úplně nové chodníky. Teď uskutečňujeme druhou etapu oprav, která se zaměřuje na hřbitovní zdi. Kromě ní bude třeba obnovit i příjezdovou cestu ke hřbitovu, kterou poškodila těžká technika," přiblížil starosta Letonic Jiří Skokan.

Podle něj letonický hřbitov nepotřebuje rozšiřovat, i když s tím územní plán počítá. Zmiňovaný trend pohřbívání kremací však znamená pro hřbitov jinou potíž. „Na hřbitově je dostatek volných míst. Problém je však s tím, že jde především o velké hroby, přitom lidé chtějí víc zřizovat jen malé hrobky pro urny. A vybudovat jeden menší hrob mezi dvěma velkými nejde jen tak jednoduše," podotkl Skokan.

Problém se zelení

Hned dva hřbitovy mají v Heršpicích jeden evangelický a jeden katolický. I tam podle starosty Jiřího Zieglera museli loni rozšiřovat kolumbárium. S celkovým rozšířením hřbitovů se v územním plánu také počítá. „Jediný problém, který máme, je se zelení. Před lety tam lidé vysázeli spoustu keřů, tújí a stromků, které vyrostly krásně do výšky, lahodí oku a poskytují stín, ale problém je třeba s jejich kořeny, které podrůstají pod chodníky a hrobky a nadzdvihují obruby. Kromě toho z nich padá velké množství suchých větviček a listí. Někdo říká, ať je pokácíme, jiný je chce nechat stát. Chystám se promluvit s farníky a najít nějaké kompromisní řešení, které by určilo, kde je vhodné kácet a kde ne," plánoval Ziegler.