Katastrofální nedostatek ovoce potvrzuje také Pěstitelská pálenice Skřivánek z Veselí nad Moravou. Tam v minulých letech začínala sezona vždy kolem prvního srpna. Letos to odhadují až na půlku posledního prázdninového měsíce. „Jsou firmy, které dovážejí ovoce z Polska, Maďarska a Slovenska. Já je silně nedoporučuji," řekl zaměstnanec bzenecké palírny Stanislav Doupovec.

Připustil, že dovozové plody sice nejsou špatné, ale zastává názor, že nejlepší jsou místní odrůdy švestek durancie a karlátka, ze kterých je nejkvalitnější slivovice.

Co je moniliový úžeh
• Neboli také spála peckovin napadá nejčastěji meruňky a višně.
• Napadené listy pomalu uvadají. Květy neopadávají, zůstávají na stromech a připomínají spálení mrazem.
• Je také příčinou hniloby peckovin.

Mezi nedostatkové letní ovoce se letos řadí meruňky, broskve a třešně. Někteří s tímto stavem bojují po svém a vypalují kořalky například z jahod, kterých se naopak v této sezoně urodilo hodně. To má však několik úskalí. „Pálenky z jahod jsou méně obvyklé, protože jde o drobné ovoce náročnější na sběr. Výsledný destilát rychle ztrácí aroma a je určený spíše k rychlé spotřebě," charakterizoval jahodovou pálenku pořadatel koštů Vít Pavka z Mikulčic.

To samé platí třeba pro rybíz, angrešt, maliny a ostružiny. Dalším problémem je, že se tyto plody pálí v znatelně menším množství než právě meruňky nebo broskve. Pro větší palírny pak nižší kvantita není tak zajímavá a nevyplácí se.

Nabízí se tedy otázka, proč se nezískávají destiláty z dovozového exotického ovoce? „Samozřejmě tento nápad tu už byl, bohužel to není možné legislativně. Můžeme pálit pouze z toho, co si vypěstujeme u nás," osvětlil problém Pavka s tím, že nejzvláštnější pálenka, s kterou se setkal, byla ta z muďoulu trojlaločného, která se vyznačuje silnou, kořeněnou vůni. Sazenice této rostliny stojí přes tisíc korun.

I přes nedostatek tuzemského ovoce nárůst cen pálenek nehrozí. „Více než polovinu ceny tvoří spotřební daň na alkoholu, která se nezměnila," vysvětlil analytik Jiří Šimara.