Čtyři a půl milionu korun na opravy svatostánku už posvětili krajští radní i zastupitelé. „Stav fasády chrámu svatého Vavřince je téměř havarijní. Kostel je dominantou města v jeho centrální části, která si opravu zaslouží i s přihlédnutím k tomu, že okolní domy lemující náměstí, včetně radnice, se už obnovy dočkaly," sdělil krajský radní a nový hodonínský zastupitel Antonín Tesařík, který opravu prosazoval.

Zároveň upozornil, že stavba je zapsaná i v seznamu kulturních památek. „Péče o kulturní dědictví je vyjádřením vztahu k našim kořenům i vlastní identitě," doplnil radní.

Farnost tak v současnosti vyřizuje potřebná povolení. „Poslední velkou opravou prošla stavba na začátku devadesátých let minulého století. Na opravu fasády je vše schválené, z hlediska tradiční podoby by se nemělo nic měnit, dobré by bylo ještě vyměnit okna," uvedl Jaromír Mička z Národního památkového ústavu Brno.

Obnova skleněných výplní by ale výdaje posunula vysoko nad v současnosti uvažovaných pět milionů korun. „Pokud by mělo dojít ke kompletní výměně oken, tak rozpočtované náklady jsou o jeden a půl milionu korun vyšší," přiblížil Tesařík.

hodonínský kostel
styl: pozdní baroko
postavený: v letech 1780 –1786 s ponechanou věží z roku 1683, upravovaný v 19. století
původní: stál spíše v horní (severní) a rozšířené části tržiště (náměstí), románského původu. Svatyně stála nejpozději krátce po roce 1200.
plánované opravy v roce 2016: fasáda

Současná podoba kostela je pozdně barokní, přesněji z osmdesátých let osmnáctého století. Věž je o sto let starší. První písemná zmínka o hodonínském kostele pochází ale už z roku 1240. „Najdeme ji v listině, kterou den po smrti královny Konstancie vydal v Tišnově její syn Václav pro tamní ženský cisterciácký klášter. Mezi svědky obdarování je uvedený také hodonínský farář Jakub," uvedl hodonínský historik Peter Futák.

S odkazem na další dějinné skutečnosti ale sdělil, že křesťanská svatyně tady stála nejpozději krátce po roce 1200, což potvrzují i archeologické nálezy pohřebišť v okolí kostela. „Protože později velikostí nedostačoval, nahradil ho rozměrnější kostel severojižní orientace, zřejmě již v roce 1686 za Oppersdorfů," sdělil historik.

Hodonínský kostel je zasvěcený svatému Vavřinci. „Byl jedním ze čtyř římských jáhnů popravených spolu s papežem Sixtem II. v srpnu roku 258. Patřil k nejoblíbenějším světcům předrománského a románského období," dodal historik Futák. Stejný svatý je podle něj patronem také ve Vracově, kde po určitou dobu sídlily i krajské úřady.

Vavřinec byl v mladé církevní organizaci pověřený správou chrámové pokladny. Po papežově smrti byl vyzván k vydání církevních pokladů, on je však na místo toho rozdal chudým. Za to ho stihl krutý trest, podle pověsti ho zaživa upekli. Právě svatý Vavřinec ale hodonínskému kostelu nad vstupními dveřmi chybí. „I když v současnosti nejsou zdroje, tak bych si přál, aby se postava světce vrátila do prázdného výklenku, který je nad hlavním vstupem," posteskl si radní.

Naposledy však ve výklenku stála socha svátého Šebestiána, a to ještě při opravě kostela po druhé světové válce. „Kdysi se ještě objevila na faře, odkud pochází také její poslední snímek, a od té doby už se o ní neví nic," dodal znalec hodonínských dějin Antonín Kučera.