Podle vedoucího spolku Nechceme uložiště Kraví Hora Martina Schenka je tato oblast pro uložení nevhodná. „Žulový masiv není vyhovující z geologického ani bezpečnostního hlediska. Je malý, odpad by se musel ukládat v patrech," vysvětlil Schenk. Úložiště podle odhadu odborníků ale zabere plochu asi tří set fotbalových hřišť.
Protestujícím především vadí, že stát nerespektuje jejich názory. „Obce postrádají jakoukoli podporu v zákonech, nemají se proti rozhodnutí shora jak bránit," poznamenal Schenk s tím, že chybí také jakákoli určující kritéria pro výběr míst.
V lokalitě už přitom mají s radioaktivním materiálem zkušenosti. V nedaleké Dolní Rožínce se totiž jako na posledním místě v České republice těží uran. Uložiště tak představuje další ohrožení.
Do protestů se zapojí také Brno. „Tamní řeky se vlévají do Svratky a ta pak do Brněnské přehrady. Pokud se stane nějaká havárie, bezprostředně ohrozí také Brňany. Úložiště by vzniklo pouhých čtyřicet kilometrů od Brna. Nad tím nemůžeme jen tam mávnout rukou," vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených, který má na starosti životní prostředí.
Kvůli možnému ohrožení by si proto Brno nechalo vypracovat odbornou analýzu. „Necháme si pak prověřit rizika, zejména ta, která představují stále fungující uranový důl a odkaliště. Na teoretické rovině prozkoumá i možné dopady úložiště," doplnil Ander.