„Chybí u nás politická vůle. Naše vesnice má přitom bohatou historii. Status městys by ji nejen zviditelnil, jde o určitou prestiž. Mám pocit, že by si to zkrátka zasloužila. Označení bylo podle mě v Račicích odjakživa vnímané jako něco, k čemu lidé vzhlíželi s hrdostí, bylo něčím víc než označením pro pouhou vesnici. A stále je symbolem naší slavné minulosti," domnívá se žena, která si nepřála zveřejnit jméno. Redakce ho však zná.

Podle ní Račice užívaly označení městys nepřetržitě od jeho udělení císařem až do roku 1954, kdy jim byl minulým režimem odebraný. „Do té doby existovalo v Československu pouze pět set padesát obcí, které směly titul užívat, a Račice byly jednou z nich," zmiňuje obyvatelka Račic, která se o znovuudělení statusu podle svých slov zajímá už dvanáct let.

Podporu získala v roce 2006 i v zákoně, který tehdy historické označení městys znovu obnovil. Toho okamžitě využila celá řada obcí, které se k titulu znovu vrátily. „Na příštím zastupitelstvu téma znovu otevřu. Asi před osmi lety jsme dělali i anketu mezi místními, a téměř sedmdesát procent z těch, co odevzdali své hlasy, se vyjádřilo pro změnu. Někteří tehdejší zastupitelé ale tvrdili, že hlasování není platné, protože se vrátilo málo lístků," pokrčila rameny žena.

Ani v současném zastupitelstvu podporu zatím nenachází. Proti je třeba zastupitel Stanislav Srna. „Zavedení daného statusu nemá žádný podstatný význam. Na zastupitelstvu už byl návrh několikrát, a pokaždé se vrátil. Věřím, že tomu ještě není konec a dostane se i před nové zastupitelstvo vzešlé po komunálních volbách," domnívá se Srna, podle nějž by s sebou status městyse spíš než výhody přinesl komplikace. Musely by se například zřídit nové zakládací listiny nebo podpisová práva.

Lidé, které redakce v obci oslovila, na věc vyhraněný názor neměli. „Zatím jsem o tom nijak nepřemýšlel, takže neznám ani výhody a nevýhody takové změny. Ale jestli je s námi status městyse opravdu historicky svázaný, proč ho neobnovit," zmínil třeba Aleš Krapl.