Jediná moštárna na Břeclavsku funguje v současné době v Boleradicích. V těchto dnech přijímá nejvíce zakázek. „Největší nápor je asi 
v druhé polovině září a na začátku října, od jednadvacátého září mám plné zatím všechny termíny. Dělám to především 
v odpoledních hodinách, ale nemám problém se zákazníkům přizpůsobit," sdělil tamní provozovatel Jaroslav Šiller.

Do téměř tisícové obce se kvůli zpracování jablek sjíždějí lidé téměř z celého kraje. Ovoce začal letos Šiller lisovat už na začátku července. „Jezdí sem zákazníci z okresu Brno-venkov či Hodonína. 
Z Břeclavska se mi v poslední době přihlásili například lidé z Rakvic, Kobylí nebo Nikolčic," vyjmenoval Šiller.

1fungující moštárna na zpracování ovoce se nachází 
v současné době v břeclavském okrese. Lidé zastávají názor, že je to málo.

Podle předsedy územního sdružení Českého zahrádkářského svazu v Břeclavi Pavla Rusa je kapacita boleradické moštárny dostatečná. Zájemců o tento druh zpracování ovoce v tomto roce ovšem přibylo. „Nárůst sleduji především na zvýšeném počtu telefonátů a e-mailů na toto téma," uvedl Rus. V Boleradicích to bylo až dvojnásobně. Předloni tam však měli zákazníků ještě více.

Břeclavští zahrádkáři radí lidem ke zpracování ovoce, kromě jediné moštárny v okrese, další provozovnu na Hodonínsku. V Mikulčicích.

Do budoucna však plánují otevřít i jednu novou v okresním městě. Na Širokých. „Dokončili jsme zatím základní opravu budovy. Položili jsme tam novou dlažbu, nové obklady a zavedli elektřinu. Počítáme s tím, že v příštím roce na podzim, jak začne sezóna, bychom ji mohli v Břeclavi spustit. Chybí nám tam vlastně už pouze šrotovník a pres," popsal Rus.

Na první část oprav zahrádkáři získali dotaci z Jihomoravského kraje. Ta jim výrazně pomohla. „Do budoucna uvažujeme, že bychom přidali i pasterizátor (stroj na konzervaci moštu – pozn. redakce), ale to je poměrně vysoká částka," uvědomuje si Rus.

V Boleradicích aktuálně provozovatel provádí jenom základní moštování. „Zákazník přijede, ovoce zvážíme, mixérem rozšrotujeme, dáme do presu a vylisujeme. Z toho se udělá šťáva a tu dáme do velkého plastového soudku, kde proběhne ještě čištění. Odtud si mohou zákazníci výsledný produkt přelít do svých kanystrů či dalších nádob," popsal Šiller. Pres je na padesát až šedesát kilogramů jablek.

Způsob konzervace výrobku už je na lidech. „Někdo to zavařuje, někdo dává do PET lahví a uschovává v mrazničce. Takže během roku, kdykoliv si vzpomene, má jablečnou šťávu k dispozici. Pokud zapomene a nechá to dva dny venku, má z toho burčák," pousmál se Šiller.

MICHAL HRABAL