„Jezdívám tudy často stejně jako někteří mí známí. Nelíbí se nám to. Už je to přibližně měsíc, co se tam objevily," postěžoval si jeden z místních Oldřich Krist, který se také v posledních týdnech snažil na problém upozornit kompetentní osoby.

Jak poznamenal starosta Mutěnic a současně předseda Svazku obcí Mutěnka Dušan Horák, problémem se zdá být přeslička, která v místech roste a má dostatek síly, aby asfaltovým povrchem prorostla. Firma, která stezku dělala, podle jeho slov uznala reklamaci a pustí se do oprav.

„Se starosty jsme se už dříve domlouvali, že jednotlivé obce budou okolí trasy udržovat. Bude zřejmě potřeba i s ohledem na přesličku dělat údržbu co nejpečlivěji," dodal Horák.

Jak jej doplnil starosta Stavobořic-Mistřína František Měchura, firma provede také sondy, které jednoznačně určí, v čem je problém. „Firmy mají zkušenosti s tím, když dělají stezku celou. V tomto případě šlo o položení potřebných vrstev na podklad, který byl pod dřívější železnicí. S tím zatím tolik zkušeností není," připomněl starosta Svatobořic-Mistřína.

Shodou okolností dělníci firmy pracují na území vesnice, takže se pustí i do oprav. V příštích týdnech může být vše hotovo, pokud program nenaruší počasí. Na cyklisty dokonce čeká novinka. Mutěnka získává právě v těchto dnech propojení se stezkou vedoucí Svatobořicemi-Mistřínem. Obec se pustila do opravy cesty, která vede od tamní sokolovny k Mutěnce. Jak uvedl starosta obce, pokládání živičné vrstvy je v plánu už na konci tohoto týdne. Pro cyklisty tak bude mnohem pohodlnější přejet ze Svatobořic směrem k cyklostezce.

Mutěnka se stala v květnu po svém otevření ihned velmi oblíbenou a frekventovanou. Místní brzy po dokončení spočítali, že po ní projede v sezoně během hodiny i tři sta cyklistů. Spojuje Kyjov, Svatobořice-Mistřín, Dubňany a Mutěnice. Jde o trasu, po které dříve vedla železnice. I díky tomu se téměř patnáct kilometrů dlouhou cyklostezku podařilo postavit velmi rychle a relativně levně.

Stála přibližně devatenáct milionů korun, přičemž pětasedmdesát procent z toho přispěl Státní fond dopravní infrastruktury a o zbytek se podělily obce svazku. Stavba měla dvě části, v první zmizely koleje a v druhé vznikly povrchy, z nichž vrchní je z asfaltu. Využilo se přitom původní podloží železniční trati, bez něj by se výstavba ještě prodražila.

Díky tomu, že vede trasa po bývalé železnici, vyhnou se cyklisté frekventovaným silnicím a jedou většinou poli či lesy.

Svazek obcí do budoucna plánuje získat i opuštěné nádražní budovy a umístit do nich informační či ubytovací služby.