Nedostatek dárců trápí například Fakultní nemocnici Brno. „I když denně odebereme krev asi stovce lidí, dárců je je stále nedostatek. Dá se říct, že kolik je prvodárců, tolik je i těch, které musíme z registru vyškrtnout," uvedla lékařka z transfuzního a tkáňového oddělení brněnské Fakultní nemocnice Lenka Ševčíková. Dodala, že hlavními důvody jsou nemoci, těhotenství nebo stáří.

Problém je i s lidmi, kteří krev darují poprvé. „Za poslední roky se počet prvodárců výrazně snížil. Ještě před deseti lety to bylo asi 2 700 ročně, loni jsme zaznamenali o tisíc prvodárců méně," uvedla mluvčí fakultní nemocnice v Brně Anna Mrázová.

Krev jednou darovala i studentka Petra Tihonová. „Přišla jsem na transfúzní oddělení brněnské nemocnice, ale po krevních testech mi řekli, že mám nedostatek železa, což způsobuje sníženou hladinu krevního barviva. Dostala jsem tabletky a šla domů," vzpomínala. Podle Ševčíkové je špatný krevní obraz nebo dietní chyba nejčastějším důvodem, proč musí dárce posílat domů. „Po třech měsících jsem přišla znovu a už bylo vše v pořádku. Odebrali mi necelého půl litru krve. Podruhé jsem ale darovat nepřišla. Zatím jsem na to neměla čas," dodala Tihonová.

Důvodem nedostatku dárců je zejména špatná informovanost. Většina lidí si podle průzkumu všeobecné pojišťovny myslí, že dárcem se může stát jen úplně zdravý člověk, který nikdy neprodělal žádné nemoci. Darovat krev však lidé můžou i po nemoci, pokud dodrží určitý časový odstup. Další příčinou, proč lidi nechtějí darovat, je strach. „Až sedm z deseti dotázaných přiznalo, že v darování krve jim brání různé formy strachu. Nejvíc se bojí bolesti. Častým jevem je také strach z jehel, injekcí a zdravotních následků odběru krve," uvedla Kateřina Pulkrábková z všeobecné zdravotní pojišťovny.

Zdravotní následky odběru krve jsou však minimální. „Riziko je vyloučené tím, že používáme jednorázový sterilní materiál. Samozřejmě také používáme desinfekci," sdělila Ševčíková.

Pojišťovna nedávno rozjela projekt, který se snaží zvýšit zájem o dobrovolné dárcovství krve. „Nejdůležitější součástí kampaně Daruj krev s VZP je nová aplikace v mobilu, pomocí níž pravidelní nebo potencionální dárci zjistí aktuální stavy krevních zásob transfuzních stanicí," uvedla specialistka marketingu a komunikace Marcela Kvapilová. „Dárci tak jednoduše a rychle zjistí, jakého typu krve je momentálně nedostatek," dodala Kvapilová.

Podle Mrázové by k takové situaci nemělo dojít. „Pokud máme nedostatek nějakého typu krve, tak ji musíme dokoupit od ostatních zařízení. Naopak, když máme nadbytek, prodáváme," informovala. Nejvzácnějším typem krve je AB minus. „Snažíme se pacientům vždy dávat stejnou krevní skupinu. Pokud bychom ji však neměli v zásobě, ještě existuje univerzální skupina nula. Lepší je mínus, protože se může dávat i pacientům s plusovým faktorem, kdežto naopak to nejde," vysvětlila Ševčíková.

Ve většině transfuzních stanic si můžou dárci nechat odebrat nejen krev, ale například i její složky, krevní plazmu nebo krevní destičky. Rozdíl oproti odběru krve spočívá v tom, že se krev pumpuje do přístroje, který odděluje krevní složky od krve, kterou pak vrací zpátky do těla. „Byl jsem na odběru krevních destiček.  Trvalo to asi čtyřikrát déle, než klasický odběr krve, a jehla byla o něco větší. Interval mezi darováním je ale kratší, pouze jeden měsíc," popsal student Martin Jegla. „Trombocyty jsem daroval jednou. Nabídli mi finanční kompenzaci devět set korun, které jsem ale odmítl," dodal.

ROMANA PIŠTĚKOVÁ
EVA NOVÁČKOVÁ