Podle koordinátora týmu Otevřeno Tomáše Čakloše stráví studenti fakulty ve třídách s žáky kolem sta hodin. „Povedlo se nám prosadit nárůst času praxe na pět procent celkového studia namísto dosavadních tří. Přesto ale není dostatečná," uvedl Čakloš.

S tím souhlasí například studentka Nikola Porvisová. „Učit si zkusíme v podstatě jen týden. Kromě toho jsem minulý semestr navštívila jen tři náslechové hodiny ve třídách. Věnujeme se hodně teorii, ale praxe u nás rozhodně pokulhává," prohlásila Porvisová.

Děkan fakulty Jiří Němec uvedl, že připomínky Otevřena vítá. Nedávno obnovil takzvaný společný základ, což jsou předměty orientované na pedagogicko-psychologickou profesi. „Ten nabízí didaktickou přípravu už na bakalářském stupni. Na jiných fakultách se studenti na učitelství připravují až na magisterské úrovni," upozornil Němec.

Nejproblematičtější je podle koordinátora Čakloše vzdělávání učitelů druhého stupně základní školy a středoškolských lektorů. Protože jsou jejich obory zdvojené, věnují většinu času teorii jednotlivých disciplín na úkor vychovatelské průpravy. „Pedagogický základ je s rostoucím věkem cílové skupiny žáků čím dál tím okrajovější. Chápeme, že klade vedení větší důraz na výchovu dětí z mateřských škol. Jsme ale přesvědčení, že by měl i středoškolský učitel chemie a dějepisu ovládat primárně schopnosti, jak pracovat s kolektivem," popsal Čakloš.

Přechod z vysokoškolských aul před třídní tabule není podle děkana jednoduchý. V prvních měsících nejsou mladí učitelé připravení na nátlak, který na ně vytváří počet hodin a chování dětí. „Na to by zpočátku neměli být sami, aby to neskončilo jejich úplným odchodem ze školství," řekl děkan Němec.

Někteří brněnští ředitelé škol by ve změně výuky na pedagogické fakultě šli ještě dál. Praxi navrhují naordinovat i vysokoškolským učitelům.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ

VERONIKA GECOVÁ