Město dokonce uvažuje o tom, že začne hledat majitele. „Busta není evidována v majetku města, proto je zatím uschována v muzeu. Nepatří však ani do majetku muzea. Je tak nutné v první řadě vyřešit vlastnický vztah. Vlastník je totiž odpovědný za vrácení busty a její ochranu," přiblížila mluvčí města Znojma Zuzana Pastrňáková.
Doplnila, že v některých případech je nutné nalezený majetek vyvěsit po dobu jednoho roku na úřední desku. Město je podle ní ochotno i přes nejasnosti o vlastníkovi nainstalovat bustu zpět na své místo v nejbližší možné době.
Na to, jak celá věc dopadne, je zvědavá i ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková. „Busta není naše, ani jsme se na jejím vzniku nijak finančně nepodíleli," naznačila Durajková.
Její názor sdílel i historik a opoziční zastupitel Jiří Kacetl. „Patří nepochybně městu, podstavec je totiž na jeho pozemcích. Město navíc nechalo parčík upravit do latinského kříže. Současný stav je tristním obrázkem o naprostém nezájmu politických vůdců města, úředním šimlu a lenosti zjistit si základní historická fakta," komentoval Kacetl.
Jeho rozladění sdílel i šéf Okrašlovacího spolku Otto Bouda. „Zajímalo by mě, jak na radnici evidují svůj majetek, vypadá to na velký nepořádek. Žádnou jinou radnici by něco podobného nenapadlo," vzkázal Bouda.
Divišova hlava shlížela na náměstíčko před archivem déle než šedesát let. „Lidé si tenkrát připomínali dvě stě padesát let od vynálezcova narození. Přímětická Osvětová beseda tehdy zorganizovala odhalení Divišovy busty od Vincence Makovského v Příměticích, ale také busty v srdci Znojma, jejímž autorem byl známý znojemský medailér Jan Tomáš Fišer," připomněl historik Kacetl s tím, že vše se tehdy dělo pod taktovkou znojemského místního národního výboru. „Odhalení busty o prvním srpnovém dni roku 1948 mělo oficiální charakter a do města zavítal i tehdejší ministr Emanuel Šlechta," dodal historik s tím, že šlo na dlouhé roky o poslední projev občanské společnosti ve Znojmě.
Divišovo náměstí bylo dříve Michalským. Parková plocha náměstí je dle památkáře Jana Kozdase stavební prolukou, která vznikla zbořením podstatné části jezuitské koleje po roce 1824.