Nízké ceny nás ničí, nadávají zemědělci. Pšenice se propadla o víc než tisícovku

Letos na tom navíc není žádná komodita tak dobře, aby ztráty jiných nahradila. „Například dřív, když byly ceny v rostlinné výrobě nižší, vyrovnala ji živočišná. Jenže teď jsou velmi nízko jak ceny obilí, tak prasat a kuřat. O mléku ani nemluvím," potvrdil předseda představenstva družstva Agros Dědice Cyril Sigmund.

Ceny pšenice a obilí začaly padat loni po žních. „A každý měsíc je cena níž a níž. Za poslední dva roky se obilí urodilo poměrně hodně, ovšem jeho cena klesla zhruba o čtvrtinu. A to už je hodně citelné. V tomto roce tak budou v zisku jen nejlepší podniky. A to Nížkovice nebudou," je si vědomý předseda Agrie Nížkovice Pavel Pásek.

Neuspějí podle něj ani ti, co mají živočišnou výrobu. „Mléko se vykupuje pod sedmi korunami za litr a prasata jsou asi šestadvacet korun na jednom kilogramu. Což je naprosto likvidační," upozornil Pásek, který už živočišnou výrobu před lety raději zrušil.

Jak nedávno potvrdila Vyškovskému deníku Rovnost i Jana Burešová z pustiměřské farmy zabývající se chovem prasat, do úzkých byli zahnaní také oni. Dlouhodobě byli v záporných číslech, museli tak část chovu zrušit. „Nevím, jak to může některým zemědělcům v zahraničí přinášet zisk. Máme přes čtyři sta padesát prasat. Ještě před dvěma lety jsme chovali devět set kusů. Podnikalo by se lépe, kdyby se cena za kilogram prasete pohybovala alespoň kolem pětatřiceti korun," odhadla Burešová.

Tak jako v předchozích letech zemědělci očekávali cenový obrat po Novém roce, kdy ceny začaly růst. „I letos jsme doufali ve stejný vývoj. Ale ceny naopak ještě víc klesly. Ke všemu obilí nikdo nechce, zásoby jsou velké. Podle průzkumů má v Evropě zůstat šest až osm milionů tun zásob do nové sklizně. Dřív cesty komodit směřovaly mimo ni. Nyní to tak není a v Evropě se vše hromadí. I u nás jsou mlynáři zásobení a další obilí nechtějí. A živočišná výroba je minimální, takže přebytky ani nejde ukrmit," zmínil další z problémů Sigmund.

I proto se snažil Agros navázat spolupráci s výrobnou krmiv v bučovických Marefách. „Jsme odběrateli jejich krmných směsí pro drůbež. Na základě toho nám pšenici odkoupili. Něco prodáváme také do Polska, dováží k nám hnojivo a na vytížení shání pšenici, aby zpět nejeli na prázdno. A máme dojnice, takže jsme si nechali i na krmivo na šrotování," sdělil Sigmund s tím, že i tak nejde o příliš výhodný byznys.

„Cena za tunu pšenice je zhruba o tisíc korun nižší než loni," zdůraznil šéf představenstva.

Vždy se srovnala

Nezbývá mu než věřit, že bude líp. „Vždy se to nějak srovnalo. Ale tentokrát je situace skutečně velmi zlá. A je otázkou, jak dlouho ji může výrobce vydržet. U nás je to možná rok dva, ale pak už akcionářům na valné hromadě nevysvětlím, proč danou oblast stále dělám, když je ztrátová," podotkl Sigmund.

Nad nízkými výkupními cenami kroutí hlavou i agronom zemědělského družstva Kojál Krásensko Vladislav Matuška. „Současná situace už trvá poměrně dlouho a nepochybně může být pro mnoho podniků likvidační. Zatím nedokážu posoudit, jestli nízké ceny ohrozí i nás. To se uvidí časem," sdělil Matuška.

Zásoby obilí už družstvo nemá tak velké. Na druhou stranu ale chová krávy na mléko a ani v jejich případě jim současná situace nenahrává. „Odbyt na mléko i obilí máme, ale ceny jsou hodně špatné. Jediná komodita, která je alespoň trochu stabilní, je řepka. Ovšem ani ta není na takové úrovni jako dřív," podotkl krásenský agronom.

Osevní plán však pro letošek neměnili. Byl daný už na podzim, takže si mohli dovolit spíš jen kosmetické úpravy. Podobně jako v Agrosu. „Osevní postup nynějším cenám moc přizpůsobit nejde, pšenice už je osetá na podzim. Teď se seje jen ječmen, kukuřice a speciální plodiny jako mák, takže není moc co měnit," vysvětlil Sigmund.

A přestože na jednu stranu věří v dobrou úrodu, doufá, že se nepoštěstí všude. „Pokud letos budou v celé Evropě stejně vysoké výnosy jako v posledních dvou letech, bude to už pro nás opravdu hodně špatné. Loni ani v Německu, ani ve Francii nebylo sucho, takže obilí nepotřebovali. Navíc se vzpamatovalo i Rusko, které začalo obilí pěstovat," popsal Sigmund.

Ceny jednotlivých komodit sleduje například i Plodinová burza Brno. I ta upozorňuje, že ceny dál klesají. Třeba cena potravinářské pšenice je nyní nejnižší za posledních pět let.

Co s vlastními přebytky?

Situaci řeší i Agrární komora České republiky. Upozorňuje, že víc než rok a půl od vyhlášení ruského embarga na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských komodit a rok od ukončení režimu mléčných kvót se řada pěstitelů a chovatelů ocitá ve ztrátě. „Bez pomoci z unijních nebo národních zdrojů se neobejde. Vedle současné vlny poklesu cen rostlinných komodit je dlouhodobě naprosto nepřijatelná situace především u mléka a vepřového masa, jejichž ceny jsou hluboko pod výrobními náklady. A ani tak pro tuto produkci často není odbyt, což má extrémní dopad na hospodaření jednotlivých podniků," přiblížila ředitelka marketingu České agrární komory Dana Večeřová.

Dodala, že panuje shoda mezi zeměmi visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko - pozn. red.), kdy stav s přebytky na trhu musí Evropská komise řešit například podporou vývozu na třetí trhy, pomáhat uprchlíkům potravinami z vlastních přebytků, případně vytvořit jednotnou úpravu pro neférové obchodní praktiky.