Novela školského zákona totiž dává úřadům povinnost zajistit místo v mateřské škole pro všechny děti, které mají v obci trvalé bydliště. Navíc od příštího školního roku budou mít nárok na místo ve školce všechny čtyřleté děti. A od té doby o dva roky později pak i dvouletí.

Drnovickou mateřinku letos navštěvuje třiadevadesát dětí. A i kvůli novele zákona mají požádáno o přístavbu. „Je nutná i proto, že pokud budu mít určitý počet dvouletých, tak za každé dítě mladší tří let se nám snižuje kapacita třídy o dvě děti. Je tak zřejmé, že stávající prostory pro starší zájemce stačit nebudou," vysvětlila Synková.

Přístavbu už řeší i v Pustiměři. Za posledních pět let je v obci o sedmdesát rodinných domů víc. Bydlí v nich mladé rodiny. „Měli jsme problém s přijetím všech žadatelů i dřív, proto rozšiřujeme už nyní. Že jde o správné rozhodnutí, nám novela jen potvrdila. Ale tím, že budou mít nárok i dvouletí, začnou mít školky problém s kapacitami všude. Jde o jeden ročník dětí navíc," upozornil starosta Pustiměře Miloš Nevřala.

Změny ve školkách
- 2016/2017: vymezení školských obvodů a spádových mateřských škol, jednotný květnový termín zápisů, rodiče pětiletých mají povinnost děti zapsat
- 2017/2018: zavedení povinného předškolního vzdělávání pětiletých, nárokové přijetí čtyřletých dětí do spádové MŠ
- 2018/2019: nárokové přijetí tříletých do spádové MŠ
- 2019/2020: nárokové přijetí dvouletých dětí do spádové MŠ
Zdroj: MŠMT

Hlavní myšlenka zákona je podle něj dobrá, představuje pomoc rodinám. „Pokud ale máme přijímat i děti od dvou let, pak by mělo ministerstvo pro místní rozvoj obcím přispět na výstavbu a rozšíření mateřinek," zdůraznil Nevřala s tím, že naopak resort školství by pak měl kromě učitelky zajistit i pěstounku. „Dřív v jeslích o děti pečovaly dětské zdravotní sestry. Je totiž značný rozdíl mezi dvouletým a tříletým dítětem," poznamenal starosta.

Synková připomněla, že zákon už nyní umožňuje mít výpomoc. Těmto ženám říká chůvy. „Je možné si na ně zažádat o dotace, ale školky musí splňovat řadu kritérií podle takzvaných šablon. Například dítě musí mít třetí narozeniny až za víc než půl roku, je také omezený počet hodin i peněz na jednotlivé děti. Ale bylo by fajn mít takovou chůvu ve třídě," usmála se ředitelka.

Právě kvůli složitým kritériím ji totiž v Drnovicích zatím nemají. A to přesto, že už letos mají čtyři dvouleté děti. „A opravdu to dá zabrat," uznala Synková.

PODLE BYDLIŠTĚ

Další změnou, která možná ovlivní počet dětí ve školkách, bude povinná spádovost, která začne platit už příští školní rok. Dosud totiž v mnoha případech měli při přijímání přednost předškoláci. Bez ohledu na to, kde bydlí. Zákon spojí s bydlištěm dítěte spádovou školku. A v té bude mít dítě nárokově zajištěné místo. „Půjde ale pouze o doporučující faktor. Není to tak, že by najednou nebylo možné vzít dítě z jiné obce. To se ale stane pouze v případě, že budeme mít volná místa," vysvětlil místostarosta Vyškova Karel Jurka.

Ani Vyškov nebyl loni schopný pokrýt poptávku po místech v městem zřizovaných mateřinkách. „Víme, že nadcházející stav je zhruba podobný. Každým rokem máme převis mezi čtyřiceti až padesáti dětmi. V budoucnu nicméně poptávku pokryjeme. Navzdory tomu, že budeme povinně přijímat i dvouleté děti. Demografie totiž naznačuje, že dětí bude méně, nejsilnější ročníky už jsou za námi. A na další vývoj budeme reagovat," prohlásil Jurka.

V případě vysoké poptávky je možné, že radnice otevře další oddělení mateřinky na Letním poli. V pořadí už třetí. „Právě prověřujeme možnosti. Pokud se tedy zaměřím jen na naši spádovou oblast, změn se nebojím," řekl Jurka.

O tom, že by byl zákon připravený precizně, ale přesvědčený není. „Přijde mi to jako populistický krok. Co se týká například spádovosti, lidem bych ponechal svobodu zvolit si, kam chtějí dítě umístit. Navíc, pokud stát něco přijme, má zajistit dostatečné dotace na to, aby mohly školky kapacity rozšířit," souhlasil s ostatními.