Inspektorát práce v tomto roce udělil na jihu Moravy už třináct pokut a u dalších pěti prohřešků už zahájil správní řízení. Firmy za prohřešky zaplatí více než sedm a půl milionu korun. Dva a půl milionu je zatím nejvyšší částka. „Výši pokuty významně ovlivnil vysoký počet lidí, kterým kontrolovaná osoba umožnila výkon nelegální práce a také, že porušili zákon na tři různé způsoby," vysvětlila mluvčí inspektorátu Dagmar Berková.

Cizinecká policie všechny čtyři Makedonce vyhostila ze země. „Kromě pokuty to pro firmu bude znamenat, že nebude mít přístup k dotacím a bude muset za všechny nelegální pracovníky sociální a zdravotní pojištění, jako by je zaměstnávala po tři měsíce," upozornila Berková.

Spolu s cizineckou policií kontroluje inspektorát stavby a další pracovní místa téměř každý týden. „Nelegální pracovníci nejčastěji pochází z Ukrajiny," informovala jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová.

Podle ředitele brněnského úřadu práce Jana Marka případů nelegálního zaměstnávání cizinců ubývá. „Sankce jsou tak důrazné, že si to firmy často rozmyslí. Nejnižší hranice pokuty je čtvrt milionu korun a horní je deset milionů. To už může být pro některé z nich likvidační," popsal Marek. Podle něj byla situace před pěti lety, kdy ještě neplatily tak přísné zákony, daleko horší.

Úřad práce se snaží příliv méně kvalifikovaných pracovníků z ciziny omezit. „Pokud firma nabízí například místa uklízečů nebo stavebních dělníků, která chce obsadit cizinci, nabídneme je nejdříve našim lidem," dodal Marek. Jiná situace je podle něj, když firmy hledají vysoce kvalifikované pracovníky, které umí několik světových jazyků. Takových odborníků je na jihu Moravy nedostatek.

Zaměstnávání cizinců na dělnické pozice, ať už legální nebo nelegální, přestává být pro firmy výhrou. „Jejich nevýhodou je, že neumí česky a prakticky vůbec nejsou vyučení. Často jsou to lidé, kteří mají třeba i vysokoškolský diplom, ale na stavbě pracovat neumějí. Nemám důvod je zaměstnávat, když za stejné peníze získám kvalifikované dělníky od nás," podotkl Miroslav Hošna z brněnské stavební firmy Arsstav.