Po vzoru svého obchodu zařídila kavárnu ve stylu první republiky. „Lidé se mě ptali, jestli budu obchod rušit. Vetešnictví jsem úplně nezrušila. Jen jsem vyřadila některé věci jako stará kola a podobně. Avšak stále tady mám staré kredence, historické mlýnky a další věci, které jsem sesbírala i na různých dovolených. Raději bych obchod teď nazývala spíš antik bazarem," vypráví Klonová, která má ve své zálibě velkou oporu v rodině. „Ta ze mě zpočátku šílela. Kamkoli jsme přijeli, nekoupila jsem si jako každá žena něco na sebe, ale zašla jsem do starožitnictví. Už se s tím ale srovnali," říká s pobavením.

Návrat do minulosti

Mít malou kavárnu bylo jejím i manželovým přáním. „Slíbila jsem mu, že si ji jednoho dne otevřeme. To se nám nakonec povedlo. Teď u nás mohou lidé nejdřív navštívit mé království starožitností a potom si ve vedlejší místnosti posedět u dobré kávy nebo čaje a dát si k tomu medovník, větrník či rakvičku se šlehačkou," usmívá se žena.

Stolky a židle, vyšívané prostírání, obrazy ve zlatých rámech a hudba navozuje pocit návratu do minulosti. „Od začátku jsme chtěli, aby byla kavárna v retro stylu. Při mojí lásce ke starožitnostem to ani jinak nešlo," objasňuje Břeclavanka, která shání staré věci především v přes inzeráty, ve starožitnictví, vetešnictví nebo na burzách. Spoustu věcí jí ale přinášejí i známí nebo úplně cizí lidé.

Od začátku chtěla spojit kavárenské prostředí s uměním. „Zhruba každé dva měsíce chceme otevřít novou výstavu, která bude volně přístupná," prozrazuje žena.

Nyní zdobí stěny kavárny obrazy malířky Boženy Uhrové, která učí výtvarnou výchovu na břeclavském gymnáziu. „Už jsme se s ní domlouvali i na dalších výstavách. Chceme dát prostor také začínajícím malířům a fotografům. Například na květen chystáme výstavu ke Dni matek," pozvala Klonová.