První přípravné práce by měly začít v srpnu. „Máme vybranou firmu, která se pustí do pilotního ověřování, zda sběr biomasy a provzdušňování napomohou kvalitě vody na Vranově. Na brněnské přehradě funguje dvacet aeračních věží, které fungují tak, že okysličená voda, která se drží při hladině, se dostane až ke dnu. Tam znepříjemní život sinicím," uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Každá přehrada je  ale jiná a to, co funguje v Brně, nemusí platit na vranovské přehradě.

„Zjistíme, zda navržená technologie skutečně přispěje ke zlepšení kvality vody," dodala Tomíčková.

Rozsáhlý projekt má prospět nejen lidem, ale i rybám a přehradě samotné. Proti sinicím u Bítova nasadí Povodí lodě, pod vranovskou přehradou chtějí omezit hrozbu mrtvého dřeva odnášeného povodněmi a lepší ochraně před velkou vodou přispějí nová čidla na řece. O plánech začali vodohospodáři mluvit před více než dvěma lety.

Situace se sinicemi bývá tradičně nejhorší v oblasti bítovské zátoky. Tamní provozovatelé kempu zřídili pro návštěvníky bazény, aby jim zajistili možnost koupání v období, kdy to sinice v přehradě neumožňují. „Díky nízkému stavu hladiny má letos voda v zátoce pouze tři čtvrtě metru a příznivci přírodního koupání musí popojít dál od kempu. Kdo dává přednost křišťálově čisté vodě, může se osvěžit v bazénech. Máme tedy lidem co nabídnout a záleží na každém návštěvníkovi, čemu dá přednost," sdělil provozovatel kempu na Bítově Marek Mucha.

Jak doplnil, loni voda v přehradě nekvetla a nikdo nevěděl proč. „Třeba na všechny naše otázky odpoví připravovaný průzkum. Osobně si myslím, že kvalitu vody v přehradě ovlivňuje i to, jaké je ten který rok jaro," podotkl Mucha.

Provozovatelka jednoho z penzionů ve Vranově nad Dyjí potvrdila, že pro návštěvníky je čistota vody důležitá. „Hosté, i ti, kteří o ubytování teprve uvažují, se pochopitelně na čistotu přehrady ptají. Obvykle také na našich stránkách zveřejňujeme odkaz s výsledky měření hygienické stanice," řekla Jana Vrbová.

Dlouho připravovaný projekt vítá i starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra. „Jsem o něm informovaný od počátku. Chtěl bych podotknout, že vodohospodáři mají za cíl kromě jiného monitorovat kvalitu vody v přehradě, která je dle sdělení odborníků velmi kvalitní. Chystané práce mají tento stav dlouhodobě zachovat. Důležitá je také spolupráce s rakouskými kolegy," uvažoval před časem Vedra.

Vodohospodáři plánují dále rozšíření měřicích stanic v Hardeggu nebo Podhradí. Součástí projektu je také zřízení zázemí pro instalaci norných stěn pro případ havarijního znečištění řeky. Dělníci je mají vybudovat na Dyji u Podhradí a na Želetavce u Koberova mlýna.

Projekt na čištění brněnské přehrady funguje už několik let a má přijít zhruba na dvě stě milionů, podstatnou část pokryjí dotace. Kromě zmiňovaného provzdušňování má kvalitě vody napomoci také vápnění obnažených břehů.

Podle některých odborníků by napomohla zejména výstavba nových čističek v obcích nad přehradou, jak uvedl v neděli internetový deník iDnes.cz.