Podle ekonoma Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus i letos nejvíc potáhnou technické obory, hlavně informatika. „Bude to tak i v dalších letech. Je o ně velký zájem, protože mzdy, kterou jsou v těchto odvětvích standardem, si silně stojí nad celorepublikovým průměrem. Navíc odborníci chybí," uvedl Šimara.

Například Vysoké učení technické se pyšní pouze třemi procenty nezaměstnaných absolventů. „Na některých fakultách firmy spolupracují se studenty už od třetího ročníku a po promoci je zaměstnají," podotkla mluvčí školy Jitka Vanýsková.

Podle Šimary je o absolventy brněnských škol velký zájem a konkurenční firmy si je dokonce přetahují. Souhlasí s ním i mluvčí Masarykovy univerzity David Povolný. „Podle našeho průzkumu nejsnadněji nacházejí práci absolventi fakulty informatiky, dále pak právníci a lékaři," shrnul Povolný.

Šance na práci

Podle něj vysokoškolský titul z většiny oborů výrazně ovlivňuje šanci na práci. „Několik let po studiu působí ve svém oboru až osmdesát procent absolventů," uvedl.

Odborníci se shodují, že při výběru mají studenti klást důraz právě na uplatnění. „Například odvodí, že ve filosofických oborech místo nejspíš nenajdou," řekl Šimara.

Humanitní vědy přesto řadu studentů lákají. „Velký zájem je tradičně o společenské vědy, zejména o filozofickou a pedagogickou fakultu a fakultu sociálních studií," připomněl Povolný.

Na první z nich míří i Filip Jelínek z Brna. „Rodiče moc nadšení nejsou. Bojí se, že nenajdu práci. Já z toho strach nemám, za pět let může být všechno jinak. Chci studovat religionistiku, protože mě tato oblast začala zajímat už při studiu věd na gymnáziu. Masarykovu univerzitu jsem vybral, protože mi přijde nejkvalitnější," řekl Jelínek.

Přihlášku ale ještě neodeslal. Podle mluvčího Veterinární a farmaceutické univerzity Petra Chmelaře je to velké riziko. „Doporučujeme nenechávat odeslání přihlášky na poslední chvíli. Je lepší mít rezervu a případné komplikace pak neřešit v časové tísni," vysvětlil.

Ani s přijímacími zkouškami si Jelínek zatím starosti nedělá. „Ideální ale je, když si studenti vybírají podle testovaných okruhů a preferují ty, u kterých na střední škole dosahovali lepších výsledků," podotkl prorektor pro pedagogiku Mendelovy univerzity Martin Klimánek.

Podle Šimary je zásadní zaujetí. „Nemá smysl studovat něco, co člověka nebaví," řekl.

Právě kvůli špatnému výběru totiž někteří studium končí předčasně. „Navíc je zcela běžné, že někteří studenti v prvním ročníku zjistí, že jim vybraný obor nesedí," potvrdil mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Na vysoké školy v Brně se loni hlásilo přes sto tisíc zájemců.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE